Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2343/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele B. T., t. č. ve Věznici Příbram, P. O. BOX 1, proti vyrozumění Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. srpna 2023 č. j. MSP-811/2022-ODKA-SPZ/11, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 8. 2023, stěžovatel napadá v záhlaví uvedené vyrozumění Ministerstva spravedlnosti s tvrzením, že odložením podnětu ke stížnosti pro porušení zákona bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Současně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů.

2. Z obsahu ústavní stížnosti a vyžádané y se podává, že napadeným vyrozuměním Ministerstva spravedlnosti bylo stěžovateli oznámeno, že po přezkoumání spisového materiálu ministr spravedlnosti neshledal důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a podnět stěžovatele proto dne 26. 7. 2023 odložil.

3. Dříve než Ústavní soud může přikročit k věcnému přezkumu rozhodnutí, opatření, nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci, o nichž je tvrzeno, že jimi bylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem, musí ověřit, zda jsou pro takový přezkum splněny podmínky předpokládané , o Ústavním soudu (dále jen " "), jímž je Ústavní soud podle y vázán. V dané věci Ústavní soud konstatuje, že věcný přezkum stěžovatelem tvrzeného zásahu orgánů veřejné moci je vyloučen.

4. Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 14. 12. 1993

sp. zn.

(U 4/2 SbNU 203) konstatoval, že podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona není opravným prostředkem a že z hlediska trestního práva procesního je možno jej považovat toliko za informaci subjektům oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, která nezakládá zákonem stanovené právní důsledky. Logickým vyústěním tohoto právního názoru je pak závěr obsažený v usnesení ze dne 12. 2. 1998

sp. zn.

(U 11/10 SbNU 371), v němž se uvádí, že stížností pro porušení zákona ústavně zaručená práva jedince dotčena být nemohou, neboť jde nikoli o rozhodnutí, ale toliko o procesní prostředek, jenž ministru spravedlnosti umožňuje vyvolat - podle jeho uvážení - soudní přezkum "mimo obvyklé instanční pořadí" (srov. dále např. usnesení ze dne 15. 5. 2003

sp. zn.

, ze dne 29. 2. 2012

sp. zn.

, ze dne 6. 8. 2014

sp. zn.

, ze dne 18. 1. 2022

sp. zn.

, dostupná jako všechna rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz).

5. Podnět ke stížnosti pro porušení zákona tedy není podle judikatury Ústavního soudu procesním prostředkem na ochranu práv stěžovatele ve smyslu a od jeho vyřízení nelze ani odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí, na jehož nezákonnost je podnětem poukazováno. Stěžovateli proto nesvědčí ani legitimace k ústavněprávní kritice postupu, který ministr spravedlnosti ve vztahu k jeho podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zvolil.

6. Ústavní soud konstatuje, že vyřízení podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, o kterou stěžovateli jde, je v pravomoci příslušného ministra, resp. organizační složky státu. Na pozitivní vyřízení tu nevzniká právní nárok; nejde tedy o takový zásah do základního práva stěžovatele, který by mohl být předmětem ústavního přezkumu.

7. Z uvedených důvodů Ústavní soud postupoval podle a ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

8. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. K odstranění této vady však stěžovatele nevyzýval, neboť ani její náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není přijatelná k meritornímu projednání. K návrhu stěžovatele na přidělení zástupce z řad advokátů Ústavním soudem je možno pouze připomenout, že neumožňuje ustanovit stěžovateli advokáta z úřední moci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2023

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj