Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2383/23

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala, soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti Jarmily Pachmanové, zastoupené JUDr. Šárkou Veskovou, advokátkou se sídlem Brněnská 300/31, Hradec Králové, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -32 ze dne 17. 7. 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -23 ze dne 13. 4. 2023, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka brojí proti shora označeným rozhodnutím, jimiž obecné soudy rozhodly o neosvobození stěžovatelky od soudních poplatků v řízení, kde se jako žalobkyně domáhá po žalované společnosti zaplacení 3 850 115 Kč s příslušenstvím. Obecné soudy shledaly, že s ohledem na poměry stěžovatelky, jak je tvrdila a doložila, nejsou podmínky pro osvobození od soudního poplatku podle splněny.

2. Stěžovatelka má za to, že tím obecné soudy porušily její právo na soudní ochranu podle y a právo na spravedlivý proces dle d a dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Provedly podle ní svévolný výklad a jejich právní závěry jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Vedle zrušení napadených rozhodnutí navrhuje také odklad jejich vykonatelnosti.

3. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Z , a y plyne, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a k zásahu do jejich rozhodovací činnosti přistoupí pouze v případě, zjistí-li na podkladě individuální ústavní stížnosti porušení základních práv a svobod jednotlivce. Tato zdrženlivost Ústavního soudu platí tím spíše v případech rozhodování o osvobození od soudního poplatku. Za prvé totiž těmto rozhodnutím zpravidla schází schopnost intenzivněji zasáhnout do základních práv stěžovatelů (podobně jako tomu je u nákladů řízení obecně). Za druhé pak osvobození od soudního poplatku představuje výjimečný institut a posouzení splnění podmínek pro aplikaci takové výjimky je v gesci obecných soudů. Pravidlem totiž je, že všichni, kdo se chtějí soudit, soudní poplatky platí [srov. nález

sp. zn.

ze dne 20. 2. 2018 (N 30/88 SbNU 431), bod 18; nález

sp. zn.

ze dne 5. 12. 2017 (N 226/87 SbNU 587), bod 29; či usnesení

sp. zn.

ze dne 10. 5. 2022, bod 10].

4. Ve zcela výjimečných případech, kdy obecné soudy zjevně vybočí ze standardů ústavně konformního výkladu příslušného ustanovení či jinak excesivním způsobem odepřou stěžovatelům přístup k soudu, je zásah Ústavního soudu na místě (viz nález

sp. zn.

, body 14-21). K tomu ale v posuzované věci nedošlo. Obecné soudy stěžovatelce vysvětlily, že navzdory své nezáviděníhodné finanční situaci neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Podle obecných soudů zejména neuvedla žádné konkrétní výdaje a ani neosvětlila, že se při nadprůměrném důchodu (a dalším příjmům z dohody o provedení práce) do tíživé situace dostala jinak než vlastním zaviněním.

5. Z judikatury Ústavního soudu přitom plyne, že stěžovatelé žádající o osvobození od soudních poplatků musí soud věrohodně přesvědčit o tom, že jejich poměry odůvodňují osvobození. Aktivita je v této souvislosti vždy na tom, kdo o osvobození žádá, a nikoliv na soudu. Za svou procesní strategii nese v civilním soudním řízení každý svoji odpovědnost. Platí přitom, že práva náleží bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Při neunesení břemena tvrzení či břemena důkazního proto není porušením práva na přístup k soudu, jestliže soud návrh na osvobození od soudního poplatku za takových okolností zamítne (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 10. 2016 a usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 6. 2016, bod 10).

6. Ústavní soud uzavírá, že v posuzované věci neshledal nic, co by odůvodňovalo jeho zcela výjimečný zásah do rozhodovací praxe obecných soudů v otázkách osvobození od soudního poplatku. Rozhodnutí obecných soudů jsou odůvodněná a nevykazují prvky svévole ani žádné jiné ústavněprávní nedostatky. Přehodnocovat "hodnocení" důkazů prováděných před obecnými soudy Ústavnímu soudu s ohledem na výše uvedené nepřísluší.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl. Ústavní soud rovněž neshledal důvod k vyhovění návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí. O tomto návrhu ale nerozhodoval samostatným usnesením, neboť o ústavní stížnosti rozhodl bez zbytečného odkladu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2023

Pavel Šámal, v. r.

předseda senátu