Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1082/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Petry Dosedělové, zastoupené Mgr. Alešem Zdráhalou, advokátem se sídlem v Olomouci, Přerovská 486/33, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. -163 ze dne 30. 1. 2023 a usnesení Mgr. Svatopluka Šůstka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Olomouc, č. j. 185 EX 330/17-152 ze dne 8. 8. 2022, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Mgr. Svatopluka Šůstka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Olomouc, jako účastníků řízení, a) Dominika Doseděla, b) Jakuba Doseděla a c) Františka Doseděla, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Mgr. Svatopluk Šůstek, soudní exekutor Exekutorského úřadu Olomouc (dále jen "soudní exekutor"), v záhlaví uvedeným usnesením zastavil exekuci vedenou ve prospěch vedlejších účastníků a) a b) jako oprávněných proti vedlejšímu účastníkovi c) jako povinnému. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka jako matka oprávněných odvolání, které odmítl Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "odvolací soud") v záhlaví uvedeným usnesením jako podané osobou k tomu neoprávněnou podle .

2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva zaručená v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka namítá, že soudní exekutor a odvolací soud pochybili, když exekuční řízení zastavili. Oprávnění totiž nemohli dát souhlas se zastavením exekuce v rozsahu dlužného výživného do nabytí jejich zletilosti, neboť s tímto nárokem nemohou disponovat. Byla to právě stěžovatelka coby matka, která za povinného plnila jeho vyživovací povinnost a poskytovala dětem výživu. Není přitom akceptovatelné, aby souhlas či nesouhlas oprávněných se zastavením exekuce byl rozhodujícím faktorem, jedná-li se o výživné, které mělo být placeno k rukám matky a které již oprávněným poskytla.

3. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

4. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. To znamená, že ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

5. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Ústavní stížnost přitom směřuje právě proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo podle odmítnuto odvolání stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora o zastavení exekuce.

6. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že úkony soudního exekutora se považují za úkony soudu [srov. věta druhá , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Z ustanovení exekučního řádu se podává, že nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Z uvedeného plyne, že je-li exekutor povolán k rozhodování, je jeho rozhodnutí postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně. Podle exekučního řádu přitom platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení . Ustanovení , věta druhá za středníkem, umožňuje ve vykonávacím řízení podání žaloby pro zmatečnost, a to pouze a právě z důvodu uvedeného v (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 10. 2019; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

7. Přestože stěžovatelka ústavní stížností brojí proti usnesení odvolacího soudu, vůči němuž je s ohledem na výše uvedené znění přípustná žaloba pro zmatečnost, z podané ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatelka tohoto mimořádného opravného prostředku v nyní posuzované věci využila. Žaloba pro zmatečnost přitom patří mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839)].

8. Za dané procesní situace, kdy stěžovatelka má (popř. měla) k dispozici další opravný prostředek, je podaná ústavní stížnost nepřípustná, neboť stěžovatelka řádně nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 26. 10. 2021 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 6. 10. 2022).

9. Pro úplnost je třeba dodat, že stěžovatelka se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle a ani Ústavní soud samotný nezjistil žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. K vlastním námitkám stěžovatelky Ústavní soud nepřihlédl, neboť tak ani v této fázi učinit nemohl.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2023

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj