Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1068/23

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ALAGAS s. r. o., se sídlem Heřmanická 1220/42, Ostrava, zastoupené Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem Milíčova 1386/8, Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2022 č. j. -103 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2023 č. j. -125, takto:

Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2022 č. j. -103 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2023 č. j. -125 se odkládá do vykonatelného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2023, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle d (dále jen " "). Současně navrhuje, aby Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), odložil vykonatelnost shora označených rozhodnutí obecných soudů, vůči nimž ústavní stížnost směřuje.

2. Z ústavní stížnosti a předložených listin se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2021 č. j. -66 bylo rozhodnuto, že výpověď z nájmu nebytových prostor blíže specifikovaných ve výroku rozsudku, uplatněná statutárním městem Ostrava (žalovaná) vůči stěžovatelce, je neoprávněná. K odvolání žalované změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba o oprávněnost výpovědi z nájmu a o vyklizení se zamítá. Konstatoval, že ve věci byly naplněny dva ze tří uplatněných výpovědních důvodů - a , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Dovodil totiž, že ústně učiněné změny nájemní smlouvy jsou neplatné a výpovědní důvody oprávněné. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl, neshledal výpovědi z nájmu v rozporu s dobrými mravy a poukázal též na skutečnost, že stěžovatelka si musela být jako podnikatelka (profesionálka) vědoma toho, že nebytové prostory užívá v rozporu s ujednáními ve smlouvě o nájmu.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy ignorovaly skutečnost, že původní pronajímatel se změnami smlouvy souhlasil a výpovědní důvody nikdy neuplatnil a tímto projevem vůle měl být vázán i nový pronajímatel. Soudy nerespektovaly autonomii vůle smluvních stran, byť se jednalo o dohody ústní. Dovolací soud se podle stěžovatelky nevypořádal dostatečně s jejími námitkami. Žádost o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí stěžovatelka odůvodňovala tím, že výkon rozhodnutí by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout žalované, resp. pronajímateli žádná újma nevznikne, jelikož za pronajímaný prostor stěžovatelka stále hradí ekvivalent nájemného. Oproti tomu stěžovatelčina podnikatelská činnost je vázána právě na pronajímané prostory a v současné době je již projednávána žaloba na vyklizení pronajaté nemovitosti.

4. Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí jsou v dané věci splněny, a to i s ohledem na mimořádně nepříznivý dopad výkonu napadených rozhodnutí do (podnikatelské) sféry stěžovatelky. Byť by bylo možné hovořit o hrozící újmě na straně žalované, tvrzením stěžovatelky, podle níž hradí žalované ekvivalent nájemného, je tato obava negována.

5. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. dubna 2023

Jiří Zemánek, v. r.

předseda senátu