Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 656/23

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti AMISTA investiční společnost, a. s., sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8 - Karlín, jednající na účet IMOS development otevřený podílový fond, sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8 - Karlín, zastoupené Mgr. Danielem Gajdošíkem, advokátem, sídlem Gajdošova 4392/7, Brno, proti výrokům II. až VIII. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. prosince 2022 č. j. -230, ve znění opravného usnesení tohoto soudu v Brně ze dne 6. února 2023 č. j. -243, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Ing. Lucii Kantor, Mgr. Romana Keznikla, LL.M., Michala Kempného, Mgr. Michala Procházky, MUDr. Leony Procházkové, Ph.D., obchodní společnosti BRAUN REAL s. r. o., sídlem Palackého třída 2203/186, Brno, Petra Nečase, doc. MUDr. Mojmíra Lejsky, CSc., MBA, Bc. Věry Lejskové, Ing. Pavla Kaušitze, Jakuba Trubače, Ing. Petry Trubačové,Andreje Milece, Ivety Milecové, Jarmily Havlové, Aleše Juránka, Kateřiny Juránkové, Libora Urbánka, Pavly Urbánkové, Ing. Alexeye Korotkova a Ing. Zuzany Štercové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ve znění opravného usnesení tohoto soudu (dále jen "rozsudek krajského soudu") ve výrocích II. až VIII., přičemž tvrdí, že uvedenými výroky rozsudku byla porušena její základní práva zakotvená v d.

2. Z ústavní stížnosti a z napadeného rozsudku krajského soudu se podává, že Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 10. 6. 2021 č. j. -152 ve výroku I. zamítl žalobu vedlejších účastníků o nahrazení projevu vůle a ve výrocích II. až XVI. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

3. Proti rozsudku městského soudu podali vedlejší účastníci odvolání. Krajský soud napadeným rozsudkem ve výroku I. potvrdil rozsudek městského soudu a ve výrocích II. až VIII. rozhodl o nákladech řízení.

II.

Argumentace stěžovatelky

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka v postavení žalované brojí proti nákladovým výrokům napadeného rozhodnutí a uvádí, že je jí známa judikatura Ústavního soudu týkající se předčasnosti ústavní stížnosti, je však přesvědčena, že v jejím konkrétním případě, kdy jí nepřísluší právo podat dovolání proti rozsudku krajského soudu, po ní nelze požadovat, aby vyčkávala, zda podá dovolání strana žalující, když navíc s ohledem na pluralitu žalobců (v tomto řízení v postavení vedlejších účastníků) se samostatnými nároky nelze předjímat, zda případné dovolání podají všichni vedlejší účastníci, pouze někteří z nich nebo jen jeden z nich. I podali-li by v době podání této ústavní stížnosti dovolání všichni vedlejší účastníci, nemůže stěžovatelka předjímat, jak budou jednotliví vedlejší účastníci s dovoláním dále procesně disponovat.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

5. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž neústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení či tu kterou materii.

7. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí [např. usnesení ze dne 3. 12. 2003

sp. zn.

, ze dne 21. 12. 2010

sp. zn.

, ze dne 13. 7. 2011

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)], konstatoval, že ústavní stížnost podle písm. d) y představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem ( ). To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ), nejsou-li dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky podle .

8. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení nákladových výroků rozhodnutí krajského soudu, proti kterým není dovolání přípustné [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")].

9. Dotazem učiněným na pracovnici informačního centra městského soudu Ústavní soud zjistil, že vedlejší účastníci podali dne 10. 3. 2023 prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jiřího Koniora proti napadenému rozsudku krajského soudu dovolání, o kterém dosud nebylo Nejvyšším soudem rozhodnuto.

10. Stěžovatelka tedy podává svoji ústavní stížnost za situace, kdy proti napadenému usnesení krajského soudu (výroku I.) je v souladu s poučením poskytnutým krajským soudem přípustné dovolání, které vedlejší účastnici podali, avšak dosud o něm nebylo rozhodnuto. Z uvedeného vyplývá, že v předmětné věci bude před Nejvyšším soudem probíhat další řízení. Za dané procesní situace je nepřípustné, aby Ústavní soud jakkoli zasahoval do rozhodovací činnosti obecných soudů, zde Nejvyššího soudu a předjímal jeho rozhodnutí. Podaná ústavní stížnost je proto předčasná a tedy nepřípustná.

11. Uvedené platí i pro ústavní stížnost stěžovatelky směřující pouze proti nákladovým výrokům rozsudku krajského soudu (výroky II. až VIII.). Ústavní soud poukazuje na to, že výroky o náhradě nákladů řízení mají k rozhodnutí o věci samé akcesorickou povahu. Jakkoliv si Ústavní soud je vědom okolnosti, že proti rozhodnutí v části týkající se výroků o nákladech řízení není dovolání ex lege přípustné [ ], odporovalo by principu efektivity a hospodárnosti řízení, kdyby Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti, kterou jsou samostatně napadeny pouze výroky o nákladech řízení, již nyní přezkoumával její důvodnost, jelikož by tak (byť i nepřímo) nutně předjímal i výsledek řízení o dovolání, což mu však nepřísluší (usnesení ze dne 24. 4. 2019

sp. zn.

).

12. Ústavní soud dodává, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její "předčasnost" stěžovatelku nepoškozuje na jejím právu na přístup k soudu, neboť po skončení dovolacího řízení, resp. řízení před obecnými soudy (v případě kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu), bude mít stěžovatelka možnost podat novou ústavní stížnost. Tato ústavní stížnost pak (v případě splnění ostatních podmínek řízení) bude věcně projednatelná Ústavním soudem, a to i v případě, kdy by brojila výhradně proti nákladovým výrokům [srov. usnesení ze dne 30. 5. 2019

sp. zn.

(U 8/94 SbNU 435) a usnesení ze dne 24. 4. 2019

sp. zn.

].

13. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je podle nepřípustná, přičemž Ústavní soud neshledal důvod pro aplikaci výjimky z nepřípustnosti ústavní stížnosti podle .

14. Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle , odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2023

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj