Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3409/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele S. P., zastoupeného JUDr. Jiřím Solilem, advokátem, sídlem Jakubská 647/2, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2022 sp. zn. , za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces (sc. na soudní ochranu) zakotvené v d.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že proti stěžovateli je u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") vedeno trestní řízení pod sp. zn. . V jeho průběhu vznesl stěžovatel námitku podjatosti předsedy senátu Mgr. Romana Drahného. Krajský soud usnesením ze dne 12. 7. 2021 rozhodl, že tento soudce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného proti stěžovateli. Stěžovatel podal proti tomuto usnesení stížnost, kterou Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") neshledal důvodnou, proto ji napadeným usnesením zamítl.

3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány předpoklady jejího projednání stanovené .

4. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se procesně projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud poskytoval ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena).

5. Z uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští. Z uvedeného pak vyplývá, že Ústavní soud je principiálně oprávněn rozhodovat meritorně jen o takové ústavní stížnosti, která směřuje proti rozhodnutím "konečným", tj. zpravidla těm, jimiž se soudní či jiné řízení končí, a kdy jeho účastník nemá možnost jiné právní obrany než cestou ústavní stížnosti.

6. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že dané řízení bude nadále pokračovat, a je tedy stále věcí zejména obecných soudů, aby dostály své povinnosti chránit dotčená základní práva a svobody ( y). Je především nutné zdůraznit, že námitku porušení zásad nestrannosti postupu orgánů činných v trestním řízení (resp. podjatosti těchto orgánů) lze uplatnit v opravných prostředcích upravených v trestním řádu. Proto by rozhodnutí o ústavní stížnosti v době, kdy řízení nadále pokračuje, bylo v rozporu s procesní i materiální dimenzí subsidiarity ústavní stížnosti (obdobně např. usnesení ze dne 29. 7. 2013

sp. zn.

, ze dne 19. 4. 2018

sp. zn.

, ze dne 21. 8. 2015

sp. zn.

, ze dne 3. 5. 2016

sp. zn.

, ze dne 18. 1. 2017

sp. zn.

, ze dne 13. 10. 2017

sp. zn.

nebo ze dne 20. 2. 2018

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatelem uplatněné námitky nejsou takové povahy, aby mohly zásadu subsidiarity prolomit, neboť se v podstatě týkají pouze postupu soudce v dané věci.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2023

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj