Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3244/2023

-303

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Pavlem Sedláčkem, advokátem se sídlem Dlouhá 705/16, Praha 1, za účasti Swiss Life Select Reality s.r.o., se sídlem Pobřežní 620/3, Karlín, Praha 8, identifikační číslo osoby 02147769, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem se sídlem Korunní 969/33, Praha 2, proti žalovaným 1) M. Š., 2) M. Š., zastoupeným Mgr. Martinem Matuševským, advokátem se sídlem Husovo nám. 82/10, Beroun, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního souduv Berouně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2023, č. j. -246, ve znění usnesení ze dne 17. 8. 2023, č. j. -273, takto:

Odůvodnění:(dle )

1. Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. -184, zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. XY, jehož součástí je stavba bez čp. (garáž), to vše v katastrálním území XY, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanými.

2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 8. 6. 2023, č. j. -246, ve znění usnesení ze dne 17. 8. 2023, č. j. -273, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, jeho nákladový výrok změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání z důvodu, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost ve smyslu , (dále jen „“), dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu nebyly řešeny nebo jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně anebo se odvolací soud při jejich řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil včetně rozsudku soudu prvního stupně a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalovaní a vedlejší účastnice se k dovolání nevyjádřili.

5. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda dovolání obsahuje zákonné obligatorní náležitosti dovolání a zda je přípustné.

6. Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

7. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

9. Dovolání není přípustné.

10. Platí, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, nelze úspěšně v dovolacím řízení zpochybnit. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle Žalobce zjevně uvedený předpoklad opomíjí, staví-li dovolání (při formulaci právních otázek) na tom, že to byl vedelejší účastník, kdo uvedl žalobce v omyl. Nalézací soudy hodnocením provedených důkazů zjistily, že žalobce nebyl (nikým) ohledně předmětu prodeje uveden v omyl, při uzavírání smlouvy nejednal s běžnou opatrností a pečlivostí, v důsledku čehož nezkontroloval vymezení předmětu smlouvy. Otázku hmotného práva – zda byl žalobce v omyl uveden druhou stranou ( , ), jejíž řešení odvolacím soudem žalobce pokládá za rozporné se závěry jím citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak připíná k vlastní verzi skutkového děje. Nadto součástí jeho argumentace jsou skutečnosti uplatněné v rozporu

11. Vzhledem k výše řečenému jsou irelevantní námitky týkající se otázky vzniku oprávnění dovolat se relativní neúčinnosti kupní smlouvy, jejíž řešení žalobce rovněž staví na vlastních skutkových závěrech, než které vyplývají z provedeného dokazování.

12. Námitkou týkající se odepření práva žalobce na právní ochranu a porušení jeho práva na spravedlivý proces tím, že jej soudy nepoučily podle , a dovolatel nenapadá žádný právní závěr, na němž je napadené rozhodnutí založeno, nýbrž mu vytýká vady, jež samy o sobě nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání. K vadám řízení (jsou-li skutečně dány) však dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; samy o sobě nejsou způsobilé přípustnost dovolání založit. Nejde totiž o otázku správnosti či nesprávnosti právního posouzení věci ve smyslu , tj. o otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí, nýbrž o otázku případné existence či neexistence vady řízení ve smyslu věty druhé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2014, sp. zn. , ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. , a ze dne 23. 7. 2014., sp. zn. ).

13. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba zdůvodňovat ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 11. 2024

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu