Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1938/2024

33 Cdo 1938/2024-441

USNESENÍ

I. D.

1) Mgr. Janu Urbanovi,

se sídlem v

Lanškrounu, Purkyňova 101, jako insolvenčnímu správci společnosti

Fors Trade s. r. o.

, se sídlem v Praze 9, Kostomlatská 681/6, identifikační číslo 04220943,

2) GOLDEN PIKE s. r. o.

, se sídlem v Praze 9, Kostomlatská 681/6, identifikační číslo 06510167,

3) UNILEASING a. s.

, se sídlem v Klatovech, Randova 214, identifikační číslo 25205552, zastoupené Mgr. Jakubem Steidlem, advokátem se sídlem v Klatovech, kpt. Jaroše 94, a

4) S. & W. Automobily s. r. o.

, se sídlem v Jenišově, Daimlerova 202, identifikační číslo 64833780, zastoupené JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská 2056/3a, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované 4) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2024, č. j. -388, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná 4) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Sokola, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. 9. 2023, č. j. -332, určil,

že žalobce je vlastníkem osobního vozidla značka LEXUS LS600 HL, typ HF 4(a), varianta UVF46 (E), verze XY, VIN XY (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II.) a o náhradě nákladů řízení státu (výrok III.).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“)rozsudkem ze dne 14. 3. 2024, č. j. -388, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalovaným 3) a 4) ve výroku I. a III.,ve výroku II. jej ve vztahu k žalovaným 3) a 4) změniltak, že výše nákladů činí 55 695,50 Kč, jinak jej i v tomto výroku potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud po zopakování dokazování kupní smlouvou z 31. 10. 2019, smlouvou o zajišťovacím převodu práva z 31. 10. 2019 a smlouvou o úvěru č. 7190759 dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. Podle , (dále jen „o. z.“), se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Kupní smlouvou ze dne 31. 10. 2019, smlouvou o zajišťovacím převodu práva z 31. 10. 2019 a smlouvou o úvěru č. 7190759 ze dne 31. 10. 2019 bylo prokázáno, že všechny tyto smlouvy uzavřené mezi žalovanou č. 3 a žalovanou č. 4 podepsal za žalovanou č. 4 jednatel Gustav Žaludko. Žalovaná č. 4 nemohla být v dobré víře v oprávnění žalované č. 3 převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu při uzavření smluv týkajících se „flotily“ vozidel dne 31. 10. 2019, neboť nejednala s náležitou opatrností, když nepřevzala ani fyzicky nezkontrolovala převáděná vozidla (jejich existenci, stav, identifikační znaky, kdo je jejich držitelem), a všechny tři smlouvy se týkaly „flotily“ vozidel, jež byly původně předmětem smluv žalované č. 3 s žalovanou č. 1, žalovaná č. 4 věděla o neplnění závazků žalované č. 1 vůči žalované č. 3 (proto byla ostatně vozidla převáděna na žalovanou č. 4, a přesto smlouvy výhodné pro žalovanou č. 1 uzavřela). Všechny 3 posuzované smlouvy z 31. 10. 2019 navíc uzavřel (podepsal) za žalovanou č. 4 její tehdejší jednatel Žaludko, který byl podle tvrzení samotné žalované č. 4 v podání adresovaném VSZ dne 23. 2. 2023 propojen se zástupcem žalované č. 1 M. K., byl jím korumpován a jednal v jeho prospěch. Podle o. z. se právnické osobě přičítá dobrá víra členů jejího orgánu. Vzhledem ke svému napojení na M. K. nemohl být jednatel Žaludko v dobré víře ohledně stavu a původu „flotily“ vozidel a na základě o. z. nebyla tím pádem v dobré víře ani žalovaná č. 4.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná č. 4 (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky existence dobré víry dovolatelky ve smyslu o. z., při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatelka prosazuje názor, že výše uvedené smlouvy uzavřela v dobré víře a úvahy odvolacího soudu jsou v tomto směru zjevně nepřiměřené a nepodložené.

Žalobce navrhl dovolání odmítnout, případně zamítnout.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále opět jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až ) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila.

Právní závěr odvolacího soudu, že žalovaná č. 4 nemohla být v dobré víře v oprávnění žalované č. 3 převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu, zpochybňuje dovolatelka námitkami směřujícími proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu. Tyto námitky nevystihují dovolací důvod uvedený v Argumentuje-li dovolatelka nesprávným právním posouzením věci s odkazy na rozhodnutí dovolacího a Ústavního soudu, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (z její skutkové verze), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že dovolatelka při uzavírání smluv v dobré víře byla.

Posouzení otázky, zda byla dovolatelka v době uzavření kupní smlouvy se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, je věcí úvahy soudu v nalézacím řízení, kterou dovolací soud přezkoumá jen v případě, kdyby byla zjevně nepřiměřená(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. ). Tak tomu ale v projednávané věci není. Odvolací soud při úvaze, zda dovolateka byla v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem na straně všech účastníků; vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.

Skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. , popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , nebo ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. ) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. ). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci přitom nejde.

Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o žádosti dovolatelky na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí [ ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. 9. 2024

JUDr. Václav Duda

předseda senátu