Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2093/2024

24 Cdo 2093/2024-219

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci umístěného D. D., omezeného ve svéprávnosti,zastoupeného hmotněprávní opatrovnicí M. D. a procesní opatrovnicí Mgr. Zuzanou Bystrickou, advokátkou se sídlem v Opavě, nám. Republiky č. 679/5, za účasti Psychiatrické nemocnice v Opavě, příspěvkové organizace, se sídlem v Opavě, Předměstí, Olomoucká č. 305/88, o vyslovení přípustnosti dalšího držení ve zdravotním u, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání umístěného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. září 2023 č.j. -145, takto:

I. Dovolání umístěného seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Nejvyšší soud dovolání umístěného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.9.2023 č.j. -145, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé tak, že „další držení umístěného ve zdravotním u je přípustné do 30.11.2023“, podle ustanovení odmítl, neboť je zjevně bezdůvodné.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že za zjevně bezdůvodné je třeba považovat – mimo jiné – takové dovolání, jehož přípustnost má zakládat otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.7.2020 sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2019 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2018 sp. zn. ). O tento případ jde i v této věci.

Umístěný v dovolání vyslovuje námitku, že trvá-li nedobrovolná hospitalizace „tak dlouhou dobu“, jako je tomu v jeho případě (déle než rok), „musí být při posuzování zákonnosti hospitalizace přihlíženo i k trestně právním normám, jsou-li pro umístěného výhodnější“. Dovozoval přitom, že „za poškození cizí věci (propíchání pneumatik na cizím vozidle)“ by mu „v trestním procesu“ hrozil trest odnětí svobody v délce maximálně jednoho roku, „přičemž téměř s jistotou lze konstatovat, že jako bezúhonný člověk by omezen na svobodě vůbec nebyl“. Shledává proto „jako nezákonné a poškozující jeho základní lidská práva a svobody“, že v tomto řízení je „potrestán více než pachatel trestného činu, neboť držení ve zdravotním u pro něj představuje formu vězení“.

K této námitce je třeba uvést, že trestní právo (hmotné a procesní) na straně jedné a civilněprávní úprava nedobrovolné hospitalizace ve zdravotním u (včetně detenčního řízení) na straně druhé představují dvě zcela samostatné právní úpravy, které stojí na odlišných zásadách a každá z nich sleduje zcela jiný smysl a účel. Smyslem a účelem trestního práva je především ochrana práv jednotlivců a společnosti před trestnými činy, včetně spravedlivého potrestání zjištěných pachatelů, zatímco smyslem nedobrovolné hospitalizace (včetně detenčního řízení) je ochrana nejen okolní společnosti před bezprostředně ohrožujícím jednáním umístěného člověka, ale i ochrana jeho samého. To, zda ohrožující jednání umístěného člověka současně naplňuje i některou ze skutkových podstat trestného činu, je z hlediska zákonnosti nedobrovolné hospitalizace irelevantní; podstatné je, že umístěný člověk přitom jeví známky duševní poruchy a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

V této souvislosti dovolatel ve svých úvahách zcela opomíjí, že důvodem jeho nedobrovolné hospitalizace nebylo – jak naznačuje v dovolání – to, že „poškodil pneumatiky na cizím vozidle“, ale především skutečnost, že trpěl (a trpí) duševní poruchou (akutní polymorfní psychotickou poruchou bez schizofrenních symptomů), která měla za následek, že bezprostředně ohrožoval závažným způsobem okolí (ventiloval, že někoho pobodá do stehna), a tento stav nebylo možno odvrátit jinak. Při rozhodování o době, po kterou je (bylo) další držení umístěného ve zdravotním u přípustné, přitom odvolací soud korektně (v souladu s právní úpravou detenčního řízení) považoval za rozhodující, že důvody nedobrovolné hospitalizace nadále přetrvávaly a umístěný zůstával bez náhledu na své onemocnění (tyto závěry soudů ostatně dovolatel nijak nezpochybňuje), a nelze mu důvodně vytýkat, že v tomto směru „nepřihlížel i trestněprávním normám“. Jak bylo uvedeno výše, normy trestního práva a civilněprávní úpravu detence je třeba posuzovat jako dvě nezávislé, zcela oddělené právní úpravy, které nelze vzájemně zaměňovat, ani „modifikovat“ jednu právní úpravu druhou.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 9. 2024

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu