Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2520/2023

33 Cdo 2520/2023-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně LOGIK, s.r.o.,se sídlem v Praze 10, Strašnice, Radošovická 996/4, identifikační číslo osoby 25748483, zastoupené Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. 468/18, proti žalované Mironet.cz a.s., se sídlem v Praze 6, Břevnov, Nad Kajetánkou 1478/26, identifikační číslo osoby 28189647, zastoupené JUDr. Václavem Mlnáříkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1597/19, o zaplacení 1 321 585,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2023, č. j. -142, takto:

Odůvodnění:(dle )

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 21. 4. 2022, č. j. -109, zamítl žalobu s návrhem, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 321 585,20 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 321 585 Kč s příslušenstvím (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle , (dále jen „ “), když napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a Ústavního soudu. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání žalované se žalobkyně dle obsahu spisu nevyjádřila.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ).

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v , oprávněnou osobou při splnění podmínek povinného zastoupení ( a 4 ), dovolací soud dále posoudil, zda dovolání obsahuje náležitosti vyžadované a zda je přípustné.

Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v ustanovení , takže zbývá určit, zda je přípustné podle ustanovení

Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z ustanovení vyplývá, že musí jít o rozhodnutí odvolacího soudu, které je založeno na vyřešení právní otázky. Řešená právní otázka může mít povahu hmotněprávní nebo procesní (závisí na posouzení otázek procesního práva). S přihlédnutím k , jež jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, jenž je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a jež s účinností od 30. 9. 2017 výslovně vylučuje tzv. zmatečnostní vady řízení dle , a b/ a , však nejsou způsobilým dovolacím důvodem ani tvrzené „jiné vady“, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti (pouze) u přípustného dovolání ( ) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. , a ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. ].

Pokud dovolatelka odvolacímu soudu vytýká nesprávný postup ohledně rozsahu a způsobu provádění důkazů a jejich hodnocení, konkrétněji, že pominul, resp. neprovedl (neopakoval) důkaz emailovou komunikací, ani se s ním nijak nevypořádal, nevysvětlil, proč jej nehodnotí, ačkoliv dospěl k odlišnému závěru o skutkovém stavu, že neopakoval ani výslech svědků, přičemž měl povinnost výslech svědků zopakovat, ani nevysvětlil změnu svého hodnocení výpovědí svědků, že zcela pominul listinné důkazy, nevysvětlil důvod jejich neprovedení, ač je měl znovu provést, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedl, proč nepřihlížel ke konkrétním důkazům, čímž zatížil napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností, že neposkytl řádné poučení o následcích nesplnění výzvy dle , a že v napadeném rozsudku uvedl hrubě zkreslující tvrzení, namítá tím konkrétní vady řízení. Námitka tvrzených vad řízení nezahrnující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem však neodpovídá kritériím stanoveným v (vzhledem k není ani způsobilým dovolacím důvodem), přípustnost dovolání tudíž založit nemůže, i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2018, sp. zn. , a ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. ). K vadám řízení (i kdyby byly dány) dovolací soud přihlíží jen v případě přípustného dovolání (srov. větu druhá ).

Nadto dovolatelka prostřednictvím uvedených námitek v konečném důsledku zpochybňuje skutková zjištění odvolacího soudu ohledně dodání zboží. Přitom platí, že při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení správné, vychází dovolací soud ze skutkových závěrů odvolacího soudu, a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Toto omezení, které se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2022, sp. zn. ).

K namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud dodává, že napadené rozhodnutí odpovídá (v tom smyslu, že takovou vadou netrpí) závěrům formulovaným k námitce (ne)přezkoumatelnosti rozhodnutí v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč.

Protože nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v Nejvyšší soud dovolání žalované podle odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2024

JUDr. Pavel Horňák předseda senátu