Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 437/2024

3 Tdo 437/2024-233

USNESENÍ

Viktor Bobal

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného Viktora Bobala

odmítá.

Odůvodnění:

I.Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2023, č. j. -56, byl obviněný Viktor Bobal (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) na základě schválené dohody o vině a trestu uznán vinným zločiny dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, odst. 4 písm. b), c), d) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020. Těchto trestných činů se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil jako jednatel společnosti JM VIVAT s.r.o., se sídlem v Brně, Příkop 838/6, společně s obviněným V. T. v době od května 2011 do prosince 2012. Odsouzen za to byl podle § 212 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, dále podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 150 denních sazeb po 10 000 Kč, tj. v celkové výši 1 500 000 Kč, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních korporacích na dobu 5 let. Poškození Česká republika – Ministerstvo financí a Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu byli podle § 229 odst.1 tr. ř. odkázáni s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání pouze poškozená Česká republika – Ministerstvo financí. Na jeho podkladě rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým rozsudkem ze dne 19. 9. 2023, č. j. -198, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to ve výroku, jímž byla poškozená Česká republika – Ministerstvo financí odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu sám rozhodl tím způsobem, že obviněného podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázal uvedené poškozené zaplatit na náhradě škody společně a nerozdílně s již pravomocně odsouzeným V. T. částku 5 560 530 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. jdoucím z této částky ode dne 6. 11. 2021 do zaplacení. V ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.

II.Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný Viktor Bobal prostřednictvím svého obhájce Mgr. et Bc. Pavla Skřipce dovolání, jež opřel o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jiné nesprávné hmotněprávní posouzení spatřoval v tom, že odvolací soud chybně rozhodl o jeho povinnosti k náhradě škody vůči poškozené České republice – Ministerstvu financí. Vyjádřil přesvědčení, že dokazováním nebyla jednoznačně zjištěna aktivní legitimace uvedené poškozené (že by právě ona byla subjektem oprávněným žádat náhradu škody), a zároveň v odůvodnění napadeného rozsudku nebyl uveden příslušný hmotněprávní předpis, na jehož základě měl nárok vzniknout. V tomto ohledu je podle jeho názoru rozsudek odvolacího soudu nepřezkoumatelný, když nevyhovuje podmínkám uvedeným v § 125 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud se nezabýval ani tím, že on (dovolatel) byl v dané věci odsouzen jen jako pomocník a nikoli jako hlavní pachatel. Neřešil ani skutečnost, že zde již existovalo pravomocné rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody ve vztahu k odsouzenému V. T. Za této situace podle jeho přesvědčení nemohlo být rozhodnuto o povinnosti nahradit škodu společně a nerozdílně. S odkazem na uvedené argumenty dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci podle § 265k odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se poškozená Česká republika – Ministerstvo financí odkazuje s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

4. K tomuto dovolání se následně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Z odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu podle něj jasně vyplývá, proč byl dovolatel zavázán k povinnosti nahradit způsobenou škodu, jakož i to, proč je oprávněným subjektem Česká republika – Ministerstvo financí. Následně státní zástupce odkázal na relevantní ustanovení odůvodňující příslušný výrok o povinnosti k náhradě škody, a to včetně solidární odpovědnosti dovolatele a spoluobviněného V. T. Uzavřel, že bylo bezpečně prokázáno, že tito dva obvinění společně způsobili škodu ve výši 5 560 530 Kč a při současném splnění podmínek uvedených v tr. ř. tak bylo správně rozhodnuto o jejich povinnosti k náhradě této škody. Podané dovolání navrhl odmítnout jako zjevně neopodstatněné podle tr. ř.

5. Poškozená Česká republika – Ministerstvo financí ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že odvolací soud oprávněně neměl pochybnosti o toku finančních prostředků v souvislosti s řešenou trestnou činností, a to včetně převodů prostředků mezi bankovními účty ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu. K tomu i sám doplnil dokazování. Důvodně uzavřel, že subjektem oprávněným žádat náhradu škody ve výši 5 560 530 Kč je Česká republika – Ministerstvo financí. Tato škoda byla způsobena společnou úmyslnou trestnou činností dovolatele a obviněného V. T., tudíž s ohledem na ustanovení bylo správně rozhodnuto, že za ni odpovídají oba společně a nerozdílně. V dalších podrobnostech poškozená odkázala na odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného „jako nedůvodné zamítl“.

III.Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování

6. Nejvyšší soud v první řadě zkoumal, zda je dovolání v této trestní věci přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Podle

§ 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak obsažen taxativní výčet rozhodnutí, která se pro účely řízení o dovolání považují za rozhodnutí ve věci samé. Podle § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. lze podat dovolání proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání. Takovým odsuzujícím rozsudkem může být i rozsudek odvolacího soudu vyhlášený v souladu s ustanovením § 259 odst. 3 tr. ř. po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 tr. ř., vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném smyslu.

8.

V nyní posuzovaném případě nelze rozsudek Vrchního soudu v Olomouci považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., neboť předmětem rozhodování tohoto soudu nebyla otázka viny a (nebo) trestu, nýbrž jen nároku poškozené na náhradu škody. Odvolací soud z podnětu odvolání poškozené České republiky – Ministerstva financí přezkoumával pouze výrok, který se týkal touto poškozenou uplatněného nároku na náhradu škody, zatímco o vině a trestu dovolatele bylo pravomocně rozhodnuto již rozsudkem soudu prvního stupně (viz § 139 odst. 1, 2 tr. ř.).

9.

Závěr, že rozsudek, jímž odvolací soud výlučně na podkladě odvolání poškozeného proti výroku rozsudku soudu prvního stupně o náhradě škody (příp. nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení) zruší v této části rozsudek soudu prvního stupně a o dotčeném nároku na náhradu škody sám nově rozhodne, není rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř., proti němuž by bylo přípustné dovolání, má pevnou oporu v ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. , ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. , ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. , a mnoho dalších). Shodně na danou problematiku nahlíží i Ústavní soud (viz např. usnesení ze dne 26. 9. 2002, sp. zn. , usnesení ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. , nález ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. , aj.).

IV.Způsob rozhodnutí

10. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného Viktora Bobala odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. Učinil tak v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 5. 6. 2024

JUDr. Petr Šabata

předseda senátu

Vypracoval: JUDr. Ondřej Círek