Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1193/2024

30 Cdo 1193/2024-545

USNESENÍ

P. V.

a b)

A. V.

, obou zastoupených Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, proti žalované

České republice - Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu

, se sídlem v Praze 8, Pod Sídlištěm 1800/9, o náhradu škody a nemajetkové újmy, o povolení obnovy řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. -524, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobci se žalobou domáhali obnovy řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , v němž po žalované požadovali zaplacení částky 139 666 Kč připadající na náhradu škody, jež odpovídala nákladům vynaloženým na architektonické studie a projekty týkající se přestavby domu č. p. XY, který je umístěn na pozemku žalobců parc. č. XY, v k. ú. XY, obec XY, dále částky 986 000 Kč odpovídající ušlému zisku z neuskutečněného pronájmu bytu žalobců v době od června 2016 do března 2021 a částky 2 000 000 Kč, kterou žalobci vyčíslili jako náhradu nemajetkové újmy způsobené jim duševními útrapami souvisejícími s vedením soudních a jiných sporů a s nemožností jejich nemovité věci užívat (pozemek parc. č. XY a pozemek parc. č. XY, na kterém se nachází budova č. p. XY, oba v k. ú. XY, obec XY – dále jen „pozemky žalobců“). To vše požadovali na základě sérií údajně nesprávných úředních postupů žalované, jež vedly k výmazu služebnosti k sousednímu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, obec XY, jehož vlastníky jsou J. D. a V. D. – dále jen „služebný pozemek“; předmětná služebnost spočívala v umožnění průchodu a jízdy na pozemky žalobců.

2. Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 31. 5. 2023, č. j. -469, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II).

4. Usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku I napadli žalobci včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , 2 , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl.

5. V původním řízení byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 10. 2021, č. j. -265, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. -315, zamítnut návrh žalobců vůči žalované o náhradu škody a nemajetkové újmy proto, že právo chůze a jízdy přes služebný pozemek odpovídající služebnosti zřízené ve prospěch pozemků žalobců existovalo i v době, kdy tato služebnost nebyla v katastru nemovitostí v rozmezí let 2015 až 2021 evidována, přičemž výstavba plotu na služebném pozemku z roku 2016, kterou V. D. (vlastnice služebného pozemku) realizovala bez stavebního povolení, nebyla důsledkem pochybení žalované, jež se dne 6. 8. 2015 odrazilo ve vydání nezákonného rozhodnutí o výmazu služebnosti. Příčina ztížení přístupu žalobců k jejich nemovitým věcem přes služebný pozemek totiž dle odvolacího soudu spočívala výhradně v jednání jmenované vlastnice služebného pozemku, která předmětný plot na hranici tohoto pozemku v roce 2016 vybudovala, a to v době, kdy ve vztahu k výmazu služebnosti byla v katastru nemovitostí již vyznačena poznámka spornosti (dne 29. 10. 2015) a bylo též zahájeno soudní řízení o určení existence této služebnosti (dne 23. 11. 2015), přičemž jej neodstranila ani poté, co existence předmětné služebnosti byla deklarována soudním rozhodnutím, jež nabylo právní moci dne 6. 1. 2021, a co v březnu 2021 byla do katastru nemovitostí tato služebnost opět zapsána. Neexistuje tedy příčinná souvislost mezi sérií údajně nesprávných úředních postupů žalované, jež vedly k výmazu služebnosti spočívající v průchodu na pozemky žalobců, a tím, že vlastnice služebného pozemku na něm postavila plot, a tak znemožnila dovolatelům přístup na jejich pozemky a jejich ekonomické využití. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. -315, bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. .

6. Nyní se žalobci dovolávají proti usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud dal za pravdu soudu prvního stupně, jímž byl návrh na obnovu předmětného řízení zamítnut v první linii proto, že jimi nově označené důkazní prostředky nevedou k odlišnému zjištění skutkových okolností, na nichž bylo postaveno obnovou napadené rozhodnutí ve věci samé (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 10. 2021, č. j. -265, potvrzený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2022, č. j. -315).

7. Dovolatelé oproti náhledu odvolacího soudu mají za to, že kdyby služebnost skrze údajně nezákonné úřední postupy žalované nebyla z katastru vymazána, žalobci by se prostřednictvím rozhodnutí soudních nebo správních orgánů domohli ochrany svých práv odpovídajících služebnosti spočívající v právu průchodu a průjezdu přes služebný pozemek a z jejich pozemků by jim tak plynul ekonomický příjem. Právě z těchto faktů žalobci dovozují existenci příčinné souvislosti mezi výmazem služebnosti z katastru nemovitostí a škodou (ziskem, který jim měl ujít při ekonomickém využívání pozemků), a proto s odkazem na v dovolání uvedenou judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. , ze dne 5. 9. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. , a ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. ) uzavírají, že žalovaná je prvotně odpovědná za újmu, která jim následkem nerespektování údajně existující služebnosti vznikla. Novými důkazními prostředky, jež mají vést k závěru, že právě údajně nesprávné úřední postupy žalované vyúsťující ve výmaz věcného břemene ve prospěch žalobců byly prvotní příčinnou vzniku újmy, a mají tedy odůvodnit obnovu řízení, podle jejich názoru jsou: rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 12. 9. 2022, č. j. MHMP 1618302/2022, sp. zn. S-MHMP 1004757/2022/STR; oznámení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 30. 8. 2023, č. j. MHMP 1824300/2023, sp. zn. S-MHMP 529113/2023/STR; rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 6. 2022, č. j. -647; usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 6. 2023, č. j. -904; usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, č. j. -942; a obžaloba Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 ze dne 8. 6. 2023, sp. zn. ZT 189/2022.

8. Dovolatelé však nedoceňují, že odvolací soud si osvojil skutkový závěr uvedený v odst. 9 prvostupňového usnesení (odkaz je uveden v úvodu odst. 21 dovoláním napadeného usnesení) o tom, že příčinou vzniku potenciální škody žalobců je možné protiprávní jednání vlastníků služebného pozemku spočívající ve znemožnění užívání pozemků ze strany dovolatelů a v udržování tohoto stavu. Odvolací soud též srozumitelně, a nikoliv zjevně svévolně vysvětlil, proč toto jednání vlastníků služebného pozemku nemá žádnou spojitost s údajně nesprávným úředním postupem žalované, protože vlastníci služebného pozemku by jednali stejně, ať už by žalovaná konala jakkoli (viz odstavec 23 dovoláním napadeného usnesení). Uzavírají-li dovolatelé opačně (jejich argumentace novými důkazními prostředky by jinak postrádala smysl), pomíjejí, že na zpochybnění skutkového závěru odvolacího soudu nelze dovolání ve smyslu ustanovení , 3 založit (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proto Nejvyšší soud dovolání žalobců odmítl, když dovolání žalobců reálně vede ke zpochybnění výše uvedeného závěru odvolacího soudu, nikoliv k předložení právní otázky týkající se obecných předpokladů pro doložení existence příčinné souvislosti.

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 7. 2024

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu