Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1066/2024

20 Cdo 1066/2024-112

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné RBP, zdravotní pojišťovna, se sídlem v Ostravě, Slezská Ostrava, Michálkovická 967/108, identifikační číslo osoby 47673036, proti povinnému P. T., zastoupenému Mgr. Michalem Přibilem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, za účasti manželky povinného K. T., zastoupené Mgr. Michalem Přibilem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, pro 289 958 Kč, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání povinného a manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2023, č. j. -85, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Povinný a manželka povinného jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 24. 11. 2022, č. j. -70, kterým Okresní soud v Novém Jičíně zamítl návrh na zastavení exekuce prováděné Mgr. Pavlem Skácelem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Vsetín, pod sp. zn. 199 EX 00455/22. Exekuce byla zahájena k vymožení pohledávky z rozhodnutí oprávněné zdravotní pojišťovny ze dne 21. 10. 2021, č. 1152100368, kterým byla povinnému uložena povinnost zaplatit pravděpodobnou výši pojistného v částce 271 416 Kč (v souladu s , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “), a k vymožení pohledávky z výkazu nedoplatků ze dne 1. 12. 2021, č. 1152191113, kterým byla povinnému uložena povinnost zaplatit penále ve výši 289 958 Kč stanovené z pravděpodobné výše pojistného. K vydání exekučních titulů došlo z důvodu zjištění porušení zákonné povinnosti povinného, který v období od 1. 8. 2011 do 31. 12. 2019 nepředložil oprávněné i přes výzvu přehledy o svých příjmech a nezaplatil zálohy na zdravotní pojištění. Učinil tak až po zahájení exekučního řízení, pročež oprávněná dne 3. 8. 2022 zrušila rozhodnutí o stanovení pravděpodobné výše pojistného. V této části byla exekuce k návrhu oprávněné zastavena usnesením soudního exekutora ze dne 17. 8. 2022, č. j. 199 EX 00455/22-065, a předmětem exekuce zůstala již jen pohledávka na penále ve výši 289 958 Kč. Odvolací soud uzavřel, že dotčené podkladové rozhodnutí je vykonatelné, že uložené penále vychází z a 4 a exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Odvolatelé ani netvrdili, že by titul napadli opravným prostředkem. S poukazem na sankční povahu příslušných ustanovení zákona odvolací soud ani neshledal žádný důvod pro podání návrhu na jejich zrušení k Ústavnímu soudu pro rozpor s ústavním pořádkem.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinný a jeho manželka dovolání. Namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení dovolacím soudem dosud neřešených otázek, zda lze v exekučním řízení přezkoumávat správnost výkazu nedoplatků vyměřujícího penále z pravděpodobné výše pojistného podle , zda je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a zda je v exekučním řízení přípustná moderace penále z pravděpodobné výše pojistného podle Uvedli, že skutečná výše dlužného pojistného byla na základě dodatečně doložených přehledů určena ve výši 114 122 Kč (oproti pravděpodobné výši pojistného 271 416 Kč) a poté i zaplacena. Přestože byla nakonec vyměřena a zaplacena skutečná výše pojistného, vymáhá se penále stanovené z pravděpodobné výše pojistného. Dovolatelé jsou přesvědčeni, že exekuční soud se měl zabývat tím, zda exekuční titul není stižen zásadní vadou, a měl exekuci zastavit, neboť vede ke zjevné nespravedlnosti, případně je v rozporu s principy právního státu (odkázali přitom na nález Ústavního soudu sp. zn. ). Soud se měl zabývat otázkou přiměřenosti penále, aplikovat analogicky právní názor prezentovaný v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a zastavit exekuci v té části penále, která se neodvíjí od skutečné jistiny (tj. dodatečně určené skutečné výše pojistného). Dovolatelé takto pouze prosazují spravedlivou sankci, protože zákon za dané situace neukládá oprávněné stanovené penále nijak modifikovat. I když exekuce skončila vymožením dne 19. 2. 2024, nepřekáží to rozhodnutí o zastavení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , a ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. ). Navrhují, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

3. Oprávněná ve svém vyjádření připomněla, že povinný byl k předložení přehledů vyzýván s upozorněním na možnost vyměření pravděpodobné výše pojistného. Povinnost nesplnil, takto vyměřené pojistné a penále neuhradil, a proto byla zahájena exekuce. Až po dodatečném doložení přehledů byla pravděpodobná výše pojistného zrušena a exekuce zčásti zastavena. Penále, které bylo vyměřeno z pravděpodobné výše pojistného, se v souladu s nezměnilo. Odvolací soud přitom neshledal žádný důvod pro podání návrhu na zrušení uvedeného ustanovení Ústavním soudem. Oprávněná připomíná, že povinný nevyužil možnost podat proti výkazu opravný prostředek (námitky podle , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů). Penále nelze srovnávat s úroky ze soukromoprávních smluv, jimiž se zabývá nález Ústavního soudu sp. zn. . Ani odkaz na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. není přiléhavý (v nyní projednávané věci nejde o příslušenství k jistině, u které vedení exekuce představuje zjevnou nespravedlnost). Úmyslem zákonodárce nepochybně bylo docílit, aby plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění řádně plnili své povinnosti a aby vůbec nemuselo dojít ke stanovování pravděpodobné výše pojistného a z toho plynoucího penále. Závěrem navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

4. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též „ “, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

5. Dovolatelé předně vznáší otázku, zda lze v exekučním řízení přezkoumávat správnost výkazu nedoplatků vyměřujícího penále z pravděpodobné výše pojistného podle V otázce věcného přezkumu exekučního titulu je judikatura Nejvyššího soudu dlouhodobě ustálena v názoru, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet. Exekuční řízení je totiž ze své podstaty určeno pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (k tomu srov. z mnoha rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , publikované pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , usnesení ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. , a dále nálezy Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. , bod IV., nebo ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. , body 14. a 15.).

6. Pouze ve zcela výjimečných případech judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu připouští, aby exekuce byla ve smyslu zastavena za situace, pokud by vedla ke zjevné nespravedlnosti či byla v rozporu se samotnými principy demokratického státu. Přitom je třeba respektovat rozdíly mezi nalézacím a vykonávacím řízením s tím, že prostor pro zastavení exekuce podle ustanovení se vytváří jen tehdy, když „nespravedlnost“ plnění podle exekučního titulu je s ohledem na zcela základní okolnosti případu natolik zjevná, že je nezbytné zasáhnout z pozic argumentačně mimořádně silných (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2018, sp. zn. , bod 16., nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. ).

7. Dovolací soud konstatuje, že nyní řešená věc žádné takové mimořádné okolnosti srovnatelné s okolnostmi vyplývajícími ze shora označené judikatury Ústavního soudu nevykazuje. Zásada zákazu přezkumu věcné správnosti exekučního titulu proto nemůže být v této věci prolomena a ani zde není dán žádný prostor pro navrhovanou „moderaci“ penále. Není sporu o tom, že výše vymáhaného penále byla stanovena zcela v souladu s , který zní následovně:

(1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn.

(2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od krajské pobočky Úřadu práce; tato pobočka je povinna tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení.

(3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

(4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl.

8. Dovolatelé namítali, že není v souladu s ústavním pořádkem České republiky, přitom však nijak nespecifikovali, kterému ustanovení ústavního pořádku má dotčená norma odporovat. Nejvyšší soud připomíná, že soulad zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení s ústavním pořádkem je oprávněn posuzovat pouze Ústavní soud ( písm. a/ ústavního , České republiky, dále jen „Ústava“). Dospěje-li obecný soud k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení, aplikuje písmeno c) a řízení přeruší. K takovému postupu však odvolací soud v řešené věci s přihlédnutím k úmyslu zákonodárce i účelu příslušných ustanovení zákona neshledal žádný důvod a neshledává jej ani Nejvyšší soud.

9. Účelem dotčené právní úpravy bylo docílit řádného plnění povinností plátců pojistného, kteří nepředkládáním stanovených přehledů o vyměřovacích základech a o pojistném fakticky bránili ve vymáhání pojistného, neboť zdravotní pojišťovny bez nich neměly dostatek údajů pro určení pojistného a penále. Proto byla , kterým se mění , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, , o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a , o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zavedena možnost stanovit v součinnosti s úřadem práce pravděpodobnou výši dlužného pojistného, nepředložil-li plátce přehledy, a to ani dodatečně na výzvu zdravotní pojišťovny a přes předchozí upozornění na důsledky své nečinnosti (srov. důvodovou zprávu k ). Uložení nyní vymáhaného penále mohl tedy povinný předejít včasným předložením příslušných přehledů tak, aby mohlo být stanoveno pojistné podle přehledů a aby vůbec nemuselo být rozhodováno o pravděpodobné výši pojistného a o penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného. Vydání exekučního titulu tudíž bylo očekávatelným, legitimním a zákonným důsledkem opomenutí povinnosti povinného. Za dané situace proto nelze uvažovat o zjevné nespravedlnosti ani o „modifikaci“ uložené sankce.

10. Protože dovoláním napadené usnesení je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchýlit, Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ). Protože exekuce byla ukončena vymožením, rozhodl dovolací soud i o náhardě nákladů dovolacího řízení. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2024

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu