Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1060/2024

21 Cdo 1060/2024-288

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 16, o 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. března 2020, č. j. -32, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2020, č. j. -46, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2022, č. j. -124, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. března 2022, č. j. -118, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 12. 3. 2022, č. j. -118, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 7. 9. 2020 podle , o soudních poplatcích, neboť žalobce nezaplatil ve stanovené lhůtě soudní poplatek (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. -124, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

Obě tato rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. , podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a , podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud řízení o této části podaného dovolání podle a zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K dovolatelem podané žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť ji považuje za zjevné zneužití procesního práva podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ). Uvedené plyne z dosavadního postupu dovolatele v projednávané věci (v níž podává opakovaně, mechanicky stále tytéž žádosti a tatáž podání), jakož i z obsahu samotného podání (dovolatel v zásadě stále dokola kopíruje svá podání, v žádosti neuvádí žádné konkrétní okolnosti, jež by dokládaly její důvodnost). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že obdobně dovolatel postupuje též v mnoha dalších řízeních. Jednání dovolatele lze považovat za obstrukční a nikoli za vedené snahou účinně bránit svá práva, do nichž bylo podle jeho názoru neoprávněně zasaženo.

Při podání nyní posuzovaného dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (srov. ), nesplňuje tak podmínku povinného zastoupení pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle již opětovně nevyzýval. K ohrožení procesních práv dovolatele však tímto postupem dojít nemohlo, neboť byl o následcích nesplnění podmínky povinného zastoupení poučen soudem prvního stupně i v posuzované věci již dříve, a nadto je Nejvyššímu soudu z úřední činnosti známo, že se dovolatel v minulosti na Nejvyšší soud s dovoláním obracel mnohokrát a byl tak soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení vyzýván opakovaně, opět včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. , ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. ), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. , či ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. ].

Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl účastník v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , či ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. .

Jelikož dovolatel nesplnil podmínku podle , Nejvyšší soud dovolací řízení podle , a zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 6. 2024

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu