Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3882/2023

21 Cdo 3882/2023-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněného J. J., zastoupeného JUDr. PhDr. Karolinou Spozdilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Národní č. 416/37, proti povinné RD Dolní Krupá s. r. o. se sídlem v Doubravičce č. 18, IČO 07661886, pro 2 646 000 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, vedené u soudního exekutora JUDr. Romana Chaloupky, se sídlem exekutorského úřadu v Mělníku, Havlíčkova č. 329, pod sp. zn. 031 Ex 568/23, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2023, č. j. -16, takto:

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 26. 9. 2023, č. j. 031 Ex 568/23-10, zamítl soudní exekutor JUDr. Roman Chaloupka, se sídlem exekutorského úřadu v Mělníku, Havlíčkova č. 329, exekuční návrh oprávněného na nařízení exekuce prodejem zástavy ze dne 7. 9. 2023, a to podle exekučního titulu – notářského zápisu sepsaného dne 9. 9. 2021 notářem JUDr. Vratislavem Makovcem pod sp. zn. NZ 469/2021, N 628/2021 (výrok I.), a rozhodl, že „oprávněnému se právo na náhradu nepřiznává“ (výrok II.).

2. K odvolání oprávněného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 10. 2023, č. j. -16, usnesení soudního exekutora změnil pouze tak, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“, jinak jej potvrdil (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

3. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudního exekutora, že svolení obligačního dlužníka s přímou vykonatelností notářského zápisu ze dne 9. 9. 2021 „není možno vztáhnout i na nárok oprávněného vůči povinné vyplývající ze zástavní smlouvy“, a to i přes to, že se povinná v části II. notářského zápisu zavázala jako zástavní dlužník pro případ, že vydlužitel nesplní řádně a včas závazek ze smlouvy o zápůjčce, strpět uspokojení dluhu ze zástavy, a to i z prodeje při výkonu rozhodnutí.

4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání oprávněný. Přípustnost dovolání spatřuje ve skutečnosti, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na řešení otázky, která doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla vyřešena. Touto otázkou je otázka, zda „je notářský zápis obsahující závazek zástavního dlužníka strpět uspokojení dluhu ze zástavy z prodeje předmětu zástavy při výkonu rozhodnutí v případě, že obligační dlužník neuhradí zástavnímu věřiteli svůj splatný dluh zajišťovaný zástavním právem řádně a včas, exekučním titulem“. Dovolatel namítá, že v notářském zápisu je odkaz na ustanovení , dle něhož platí, že jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem v písemné formě. Dovolatel má za to, že k takové dohodě v notářském zápisu došlo, když se zástavní dlužník zavázal strpět prodej zástavy při výkonu rozhodnutí. Jestliže vydlužitel svolil k přímé vykonatelnosti notářského zápisu a povinná se zavázala strpět uspokojení dluhu ze zástavy oprávněným tak, že oprávněný může své zástavní právo vykonat z prodeje zástavy při výkonu rozhodnutí (tedy i při exekuci), je notářský zápis řádným exekučním titulem a exekuce by měla být nařízena bez dalšího. Dovolatel má za to, že obdobná otázka byla řešena v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. . Namítl též nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť v něm absentuje řádné odůvodnění. Navrhl, aby bylo usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudního exekutora, zrušeno a „věc vrácena k dalšímu řízení“.

5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal dovolání oprávněného podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

6. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

7. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

8. Dovoláním oprávněného bylo napadeno usnesení odvolacího soudu „v celém jeho rozsahu“, tedy i ve výrocích o náhradě nákladů řízení; dovolání proti těmto výrokům není přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud proto dovolání oprávněného proti rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k těmto výrokům podle ustanovení odmítl.

9. Procesní stav je v projednávané věci následující.

10. Návrhem ze dne 7. 9. 2023, adresovaným soudnímu exekutorovi JUDr. Romanu Chaloupkovi, se pan J. J., který sebe označuje jako oprávněného, domáhá, aby „… soudní exekutor provedl exekuci prodejem zástavy … k uspokojení pohledávky oprávněného dle přímo vykonatelného notářského zápisu sepsaného 9. 9. 2021 … k vymožení jistiny ve výši 2 646 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 10. 3. 2022 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 31 250 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč a dále náhrady nákladů tohoto exekučního řízení.“. K tomuto návrhu přiložil notářský zápis sepsaný dne 9. 9. 2021 JUDr. Vratislavem Makovcem, notářem se sídlem v Děčíně, NZ 469/2021, N 628/2021. Obsah tohoto notářského zápisu byl věrně reprodukován v bodě 5. obsahu usnesení odvolacího soudu, a pro stručnost lze pouze uvést, že obsahem první části notářského zápisu je ujednání smluvních stran (p. J. J. jako zapůjčitele a p. T. B. jako vydlužitele) o smlouvě o peněžité zápůjčce se svolením vydlužitele p. T. B. k přímé vykonatelnosti tohoto notářského zápisu. Obsahem druhé části notářského zápisu je ujednání smluvních stran (p. J. J. jako zástavního věřitele a společnosti XY jako zástavního dlužníka, za niž jednal p. T. B. jako jediný jednatel) o zřízení zástavního práva k zajištění dluhu „vypůjčitele“ podle smlouvy o zápůjčce sjednané v první části notářského zápisu s tím, že smluvní strany si mimo jiné ujednaly, že „… zástavní dlužník se zavazuje strpět uspokojení dluhu ze zástavy zástavním věřitelem …“, a že je „… zástavní věřitel oprávněn vykonat své zástavní právo zejména některým z těchto způsobů: … b) z prodeje předmětu zástavy při výkonu rozhodnutí …“. Obsahem třetí části je ujednání zástavního věřitele a zástavního dlužníka o zákazu zcizení a zatížení předmětu zástavního práva.

11. Za tohoto procesního stavu věci závisí napadené usnesení odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, zda notářský zápis obsahující svolení obligačního dlužníka k jeho přímé vykonatelnosti, jehož součástí je dohoda zástavního věřitele se zástavním dlužníkem o způsobu realizace zástavního práva, v níž se zástavní dlužník zavázal strpět výkon zástavního práva „prodejem zástavy při výkonu rozhodnutí“, je exekučním titulem. Protože tato právní otázka nebyla doposud v rozhodovací praxi dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, je dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení přípustné.

12. Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání oprávněného není opodstatněné.

13. Podle ustanovení , (dále jen „ “ nebo „o. z.“), jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

14. Uvedené ustanovení oproti úpravě provedené v zákoně č. , , zřetelně rozšířilo možnosti zástavního věřitele realizovat uhrazovací funkci zástavního práva, navazujíc na původní úpravu, provedenou v ustanovení věta za středníkem , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2000 (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. ); smluvní strany jsou nyní omezeny při sjednání způsobu realizace zástavního práva pouze zakazujícími ustanoveními (srov. ustanovení o. z.) a samozřejmě (v obecné rovině) zákonem, obecnými zásadami občanskoprávních vztahů a obecnými principy demokratického právního řádu.

15. Jak vyplývá z předchozího textu, účastníci se v zástavní smlouvě ze dne 9. 9. 2021, uzavřené formou notářského zápisu, v němž pouze obligační dlužník (odlišný od zástavního dlužníka) přivolil k přímé vykonatelnosti tohoto zápisu, dohodli ohledně způsobu realizace zástavního práva zástavním věřitelem tak, že „… zástavní dlužník se zavazuje strpět uspokojení dluhu ze zástavy zástavním věřitelem …“, a že je „… zástavní věřitel oprávněn vykonat své zástavní právo zejména některým z těchto způsobů: … b) z prodeje předmětu zástavy při výkonu rozhodnutí …“.

16. Oprávněný tvrdí, že právě podle této dohody lze vést výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem zástavy.

17. Dovolací soud se s tímto názorem neztotožnil.

18. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( věta první ). Obdobně platí podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)], že oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.

19. Z uvedených zákonných definicí vyplývá, že výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit při splnění následujících podmínek: a) existence (předložení) vykonatelného rozhodnutí (exekučního titulu), b) nesplnění povinnosti uložené exekučním titulem, c) návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

20. Vyjma rozhodnutí soudu vydaného v občanském soudním řízení jsou dalšími tituly pro nařízení výkonu rozhodnutí (exekuci): vykonatelná rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek, vykonatelná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví, vykonatelná rozhodnutí rozhodčích komisí a smíry jimi schválené, vykonatelná rozhodnutí státních notářství a dohody jimi schválené, notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti sepsané podle zvláštního zákona, vykonatelná rozhodnutí a jiné exekuční tituly orgánů veřejné moci, rozhodnutí orgánů Evropských společenství a jiná vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry a y, jejichž soudní výkon připouští zákon ( , obdobně exekučního řádu).

21. Pakliže oprávněný nedoloží vykonatelný exekuční titul, soud jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) zamítne (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. ).

22. V této souvislosti je nutno odmítnout veškeré úvahy oprávněného, vztahující se k významu přivolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu ze dne 9. 9. 2021 obligačním dlužníkem (vypůjčitelem) jakožto exekučního titulu i k povinnosti zástavního dlužníka, vyplývající ze zástavního práva, sjednaného týmž notářským zápisem, neboť se vztahují k různým povinnostem navzájem odlišných subjektů.

23. Tzv. exekuční tituly jsou charakteristické tím, že jde buď o rozhodnutí, jež jsou vydána orgány státu (veřejné moci) v řízeních, v nichž je dána rozhodovací pravomoc těchto orgánů, anebo y (vydané, či vyhotovené i soukromými subjekty), jimž za určitých podmínek zákon vykonatelnost přiznává.

24. Tomuto požadavku však nevyhovuje zástavní smlouva (jako soukromoprávní akt), byť je jejím obsahem závazek zástavce (zástavního dlužníka) strpět výkon zástavního práva zástavním věřitelem „prodejem předmětu zástavy při výkonu rozhodnutí“.

25. Ustanovení § 1359 odst. 1 o. z. sice dává možnost zástavnímu věřiteli a zástavci (zástavnímu dlužníku) dohodnout si způsob zpeněžení zástavy, avšak pakliže zároveň toto ustanovení nestanoví, že taková dohoda je zároveň i exekučním titulem, nebo že přímo umožňuje vést exekuci na nemovitou zástavu, nelze tuto dohodu považovat za exekuční titul ( , exekučního řádu).

26. Z uvedeného vyplývá, že dohoda zástavního věřitele se zástavním dlužníkem o způsobu realizace zástavního práva, jejímž obsahem je závazek zástavního dlužníka strpět výkon zástavního práva „prodejem zástavy při výkonu rozhodnutí“, byť je tato dohoda součástí notářského zápisu obsahujícího svolení obligačního dlužníka (osoby odlišné od zástavního dlužníka) k jeho přímé vykonatelnosti, není exekučním titulem.

27. Závěr odvolacího soudu, že oprávněný nedoložil exekuční titul, je tak správný.

28. Je-li dovolání přípustné, jako je tomu v posuzovaném případě, dovolací soud přihlédne k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i kdyby nebyly v dovolání uplatněny.

29. Dovolatel namítá, že se odvolací soud nevypořádal v rámci odůvodnění s veškerými námitkami účastníka řízení tak, aby bylo rozhodnutí přezkoumatelné. Dovolací soud neshledal, že by usnesení odvolacího soudu (resp. soudu prvního stupně) bylo nepřezkoumatelné. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila na závěru, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Obdobně platí, že i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněném pod č. 100 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013). Poměřováno těmito závěry odůvodnění usnesení odvolacího soudu (ani soudního exekutora) není zjevně nepřezkoumatelné, když z něj zcela zřetelně a srozumitelně plynou důvody, pro které bylo usnesení soudního exekutora potvrzeno. Lze dodat, že z ustanovení ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení. Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim (stejně jako odvolací soud v projednávané věci) staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. ). Dovolací soud žádné pochybení ve smyslu shora uvedeného neshledal, jak soudní exekutor, tak zejména soud odvolací, svá rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnily (srov. body 10. a 11. odůvodnění usnesení odvolacího soudu).

30. Případný není ani odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021, sp. zn. , neboť toto usnesení se nyní řešenou problematikou vůbec nezabývá, pouze se dovozuje, že i současná právní úprava umožňuje zástavnímu věřiteli domoci se uspokojení své pohledávky „skrze nalézací a posléze i vykonávací civilní řízení“, a nikoliv pouze cestou předpokládanou v ustanovení § 1359 odst. 1 o. z.

31. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání oprávněného proti usnesení odvolacího soudu v části, ve které bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora ve výroku o zamítnutí exekučního návrhu, podle ustanovení zamítl.

32. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , a části věty před středníkem , neboť oprávněný, jehož dovolání bylo zamítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a povinné v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 6. 2024

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu