Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1478/2024

26 Cdo 1478/2024-185

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobkyně Sologis s.r.o., se sídlem v Praze 9 – Dolních Počernicích, Národních hrdinů 279, IČO 07359390, zastoupené JUDr. Ladislavou Lebedovou, advokátkou se sídlem v Ledči nad Sázavou, Koželská 205, proti žalované ZOK – systém s. r. o., se sídlem v Praze 4 – Michli, Chodovská 228/3, IČO 63220865, zastoupené Mgr. Danielem Milićem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Humpolecká 4348, o 687 007,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2024, č. j. -165, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 13 746 Kč k rukám JUDr. Ladislavy Lebedové, advokátky se sídlem v Ledči nad Sázavou, Koželská 205, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) rozsudkem ze dne 6. 2. 2024, č. j. -165, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 31. 7. 2023, č. j. -106, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 687 007,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od 23. 2. 2021 do zaplacení, částku 1 200 Kč a nahradit náklady řízení ve výši 97 090 K (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

2. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání z hledisek uvedených v ustanovení až 238a , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “ (srov. a k tomu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 116/2014 v časopise Soudní judikatura; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. ).

3. Má-li být dovolání přípustné podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je za dosud neřešené) nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

4. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhé konstatování, že odvolací soud se závěrem o „neexistenci kompenzabilní pohledávky“ odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, aniž by byla formulována konkrétní otázka, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a uvedeno, o kterou ustálenou rozhodovací praxi se jedná.

5. Jen pro úplnost lze dodat, že Nejvyšší soud již ve svých rozhodnutích uvedl, že nejistou nebo neurčitou ve smyslu , , je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a s uvedeným závěrem je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu.

6. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 6. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu