Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1641/2024

33 Cdo 1641/2024-214

USNESENÍ

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 31. 3. 2023, č. j. -151, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 9.771,24 Kč s 8,05 % úroky z prodlení od 15. 6. 2018 do zaplacení (výrok

I

), žalobu zamítl co do částky 8.169,76 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1.411,48 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 1.958,27 Kč, a s 28,63 % úroky ročně z částky 9.771,24 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení (výrok

II

), žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 3.383,11 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 15. 6. 2018 do zaplacení (výrok

III

), žalobu zamítl co do částky 1.957,89 Kč s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 488,70 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 1.284,27 Kč, s 29,58 % úroky ročně z částky 3.383,11 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení (výrok

IV

) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky

V

a

VI

).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22. 11. 2023, č. j. -175, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že žalobu co do částky 391,24 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ročně od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2019 zamítl; ve zbývající části výrok I potvrdil, změnil výrok III tak, že žalobu co do částky 1.767,11 Kč s 8,05 % úroky z prodlení od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2019 zamítl; ve zbývající části výrok III potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Žalovaný v dovolání výslovně napadá pouze autenticitu, platnost a účinnost napadeného rozsudku. Namítá, že mu nebylo napadené rozhodnutí doručeno z datové schránky odvolacího soudu, nýbrž z datové schránky soudu prvního stupně jako přeposlaná datová zpráva neobsahující konverzní doložku. Nelze ověřit, která oprávněná osoba na soudu prvního stupně provedla konverzi z původní datové zprávy a nelze ověřit platnost digitálního podpisu osoby, která potvrzovala shodu s prvopisem u odvolacího soudu. Není zřejmé, zda rozsudek byl v nezměněné podobě přeposlán do datové schránky žalovaného, což je podmínka jeho autenticity a platnosti.

Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání z důvodu nevymezení jeho přípustnosti.

Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud odmítl ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), ani vymezení důvodu dovolání ( , 3 ); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno ( ) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení nebo jeho část. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. , a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak. Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. , 3 ). Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé zvlášť. Vždy musí jít o takovou otázku, na níž je výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci skutečně založen.

Žalovaný přípustnost dovolání nevymezil, z celého jeho obsahu nelze zjistit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ani nevymezuje žádnou právní otázku, kterou by se měl Nejvyšší soud zabývat. Domnívá se, že napadený rozsudek nesplňuje náležitosti uvedené v a je tak dán odvolací důvod dle Dovolatel pouze upozorňuje na údajnou vadu doručení stejnopisu dovoláním napadeného rozsudku, který mu byl doručen 21. 12. 2023 prostřednictvím datové schránky, což přípustnost dovolání však založit nemůže. Originál napadeného rozsudku má veškeré náležitosti uvedené v , žalovaný v dovolání netvrdí ani blíže nespecifikuje a nedokládá, že při doručení stejnopisu rozsudku došlo k jeho změně (např. v obsahu, čitelnosti apod.) oproti originálu, pouze namítá, že se tak mohlo stát.

K tomu se sluší poznamenat, že podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. , je při posuzování, zda došlo k řádnému doručení, nutno uplatňovat materiální přístup, pro nějž je podstatné, že se adresát mohl s obsahem doručované písemnosti seznámit, a bylo tak zachováno jeho základní právo na soudní ochranu podle d. Rovněž dovolací soud ve své ustálené rozhodovací praxi k účinkům doručení uvádí, že nelze přijmout formalistický přístup, je-li naplněna materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti. Jestliže se účastník řízení s obsahem doručované písemnosti seznámil, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, ztrácí význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat; rozhodující vždy je, zda se předmětná písemnost dostala do rukou adresáta (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 88/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 37/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 30. 5. 2019, sen. zn. , a ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. , anebo obdobně stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i v části výroků, kterými odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně částečně změnil a žalobu zamítl. V tomto rozsahu je dovolání subjektivně nepřípustné ( , věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Brně dne 19. 6. 2024

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu