Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 849/2024

20 Cdo 849/2024-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné BosPlus Kft., se sídlem v Thököly út 113, 5000 Szolnok, Maďarsko, registrační číslo 1609001161, zastoupené Peterem Maysenhölderem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, proti povinné Wittenoom s. r. o. (dříve Calf 35 Europe s. r. o.), se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Osadní 799/26, identifikační číslo osoby 61063380, zastoupené Mgr. Karolínou Volkov, advokátkou se sídlem ve Spojilu, Pod Habřím 83, pro 63 625 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2023, č. j. -100, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 11. 7. 2023, č. j. -71, kterým Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl návrh povinného ze dne 16. 5. 2023 na zastavení exekuce.

2. Odvolací soud vzal shodně s obvodním soudem za prokázaná, že rozsudek maďarského soudu, opatřený jak úředně ověřeným překladem, tak i osvědčením podle ustanovení čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (publikované v Úředním věstníku Evropské unie L 351/1 dne 20. 12. 2012; dále též jen „nařízení Brusel I bis“ nebo „nařízení“), je způsobilým exekučním titulem v souladu s ustanovením 39 nařízení Brusel I bis. Tato skutečnost povinné nebrání v podání návrhu na odepření výkonu podle ustanovení Čl. 46 nařízení Brusel I bis, takový návrh však nebyl zjištěn. Námitky povinné nelze podřadit pod žádný z důvodů pro zastavení podle čl. 45 odst. 1 nařízení, nejde ani o případ výlučné příslušnosti podle kapitoly II oddílu 6 nařízení. Povinná své námitky uváděla převážně v obecné rovině, aniž by je jakkoliv konkretizovala. Mezinárodní příslušnost nelze již nyní přezkoumat, nehledě na to, že byla určena zjevně správně v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis. Zjevné je i to, že o odvolání povinné nerozhodoval stejný soud, který vydal prvostupňové rozhodnutí. Případný zjevný rozpor výkonu exekučního titulu s veřejným pořádkem, musí být tvrzen konkrétně, nemohou postačovat obecné výhrady k maďarskému soudnímu řízení. Stejně odvolací soud hodnotí návrh povinné na předložení věci příslušným orgánům Evropské unie (opět bez konkrétních výhrad). Odvolací soud tedy usnesení obvodního soudu jako věcně správné potvrdil.

3. V dovolání povinná uvádí, že dovolací důvod spatřuje v řešené právní otázky, jež má být dle jejího důvodného názoru posouzena jinak. Žádá, aby jí bylo umožněno právo na spravedlivý proces s dodržením všech zákonných podmínek, jež jsou společné všem členským státům. Odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , který došel k potvrzení možnosti zpochybnění exekučního titulu. Povinnému nelze upírat právo na soudní přezkum exekučního titulu. Nejde přitom pouze o přezkum exekučního rozhodnutí ve věci samé, nýbrž o přezkum zákonnosti vydání exekučního titulu. Rozsudek byl vydán v rámci procesu, jež z pohledu českého i evropského práva vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho spravedlnosti (k tomuto uvádí Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Soudní rozhodnutí je podle , o mezinárodním právu soukromém možné odmítnout mimo jiné pro zjevný rozpor s veřejným pořádkem České republiky. Soudy však korektivy veřejného pořádku neaplikovaly, nezabývaly se procesem, který jeho vydání předcházel a nevzaly v úvahu možnosti obrátit se na orgány Evropské Unie, proto došlo k nesprávnému vyřešení právní otázky. Na základě výše uvedeného povinná navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. K dovolání se vyjádřila oprávněná. Namítá, že povinná neformulovala otázku, která má být dle ní posouzena jinak a netvrdí žádné konkrétní důvody pro dovolání. Pokud se povinná brání výhradou veřejného pořádku, tuto výhradu v dovolání (ani v průběhu řízení před soudy nižších stupňů) nikterak nespecifikuje. Námitkou absence posuzování možnosti odepření uznání cizího rozhodnutí pro zjevný rozpor s veřejným pořádkem nyní uplatňuje nové skutečnosti, což v dovolacím řízení nelze. Namísto toho, aby se povinná bránila při soudním řízení v Maďarsku, kde dle jejího názoru došlo k porušení práv, opakovaně zatěžuje soudní soustavu České republiky, aniž by uvedla konkrétní důvody, na jakých právech byla zkrácena. Oprávněná navrhuje odmítnutí, případně zamítnutí dovolání povinné a přiznání náhrady nákladů oprávněné.

5. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též „ “. Dovolání není přípustné.

6. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

8. Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

9. Uvedenému požadavku dovolatelka v projednávané věci nedostála, neboť pouze rozsáhle polemizuje se závěry odvolacího soudu, avšak konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, neuvedla. Rovněž ani neupřesňuje jakoukoli judikaturu Nejvyššího soudu (alespoň v rovině citace právních závěrů), která by měla být dovolacím soudem překonána. Odkazuje-li na rozhodnutí Ústavního soudu, s nímž má být napadené usnesení zřejmě v rozporu, neupřesňuje, jakým konkrétním způsobem se tvrzený rozpor s ustálenou judikaturou projevil právě ve vztahu k závěrům vysloveným odvolacím soudem, když pouze obecně konstatuje, že soudy při uznávání exekučního titulu „neaplikovaly korektivy veřejného pořádku“, nezabývaly se procesem, který vydání exekučního titulu předcházel a možností obrátit se na orgány Evropské unie, aniž by tyto své námitky v dovolání přesněji specifikovala, resp. aniž by uvedla, v čem spatřuje zjevný rozpor s veřejným pořádkem nebo čím přesně se měl v rámci procesu předcházejícímu vydání exekučního titulu odvolací soud zabývat. Nutno rovněž připomenout s ohledem na obsah dovolání, že kritérium přípustnosti vymezené v – právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak – zjevně nemíří na situace, že dovolací soud má vyřešenou právní otázku posoudit jinak než odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

10. Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 5. 2024

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu