Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3904/2023

-392

USNESENÍ

I. S.

, b)

A. S.

, c)

H. V.

, d)

J. K.

, e)

J. D.

, f)

G. P.

, g)

J. D.

, h)

R. P.

, i)

M. D.

, zastoupených Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou se sídlem v Mohelnici, Olomoucká 261/36, proti žalovanému

hlavnímu městu Praha

, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, identifikační číslo osoby 00064581, zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, o určení neplatnosti usnesení zastupitelstva žalovaného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2023, č. j. -360, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení neplatnosti usnesení zastupitelstva žalovaného č. 54 ze dne 20. 6. 2019, kterým bylo revokováno usnesení zastupitelstva žalovaného č. 17/4 ze dne 24. 5. 2012, ve znění pozdějších usnesení, podle kterého mělo dojít k privatizaci šesti bytových domů z III. etapy privatizace bytového fondu, v nichž se nachází bytové jednotky, k nimž mají žalobci uzavřeny nájemní smlouvy. Důvod pro určení neplatnosti spatřovali žalobci zejména v neakceptovatelné jednostranné změně dříve deklarované vůle žalovaného tyto bytové domy privatizovat a v nenaplnění důvodných očekávání nájemců, které závazný příslib žalovaného významně ovlivňoval v řadě jejich vlastních rozhodnutí. Z důvodu nepředvídatelné změny postoje považují proto jednání žalovaného za rozporné s dobrými mravy. Žalovaný nárok žalobců neuznal.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5. 8. 2022, č. j. -295, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 3. 2023, č. j. -342, zamítl žalobu o určení, že usnesení zastupitelstva žalovaného č. 54 ze dne 20. 6. 2019 je neplatné (výrok I), dále zamítl návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost realizovat transformaci majetku žalovaného tvořeného bytovým fondem nesvěřeným Statutem hlavního města Prahy městským částem formou prodeje (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II a snížil výši náhrady nákladů řízení (výrok I napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného rozsudku).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podali žalobci dovolání, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „“, odmítl.

5. Žalovaný se ve vyjádření k dovolání ztotožnil s právním posouzením věci učiněným soudy nižších stupňů, označil dovolání za nedůvodné a navrhl Nejvyššímu soudu, aby je zamítl a přiznal mu právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

6. Dovolání bylo podáno včas ( ) a osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky Dovolací soud proto zkoumal, zda dovolání obsahuje náležitosti vyžadované ustanovením a zda je přípustné.

7. Ve vztahu k námitkám, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že žalovaný svým nepoctivým jednáním zavdal příčinu pro uplatnění tzv. předsmluvní odpovědnosti podle a násl. , , dále jen „o. z.“, a že privatizační pravidla a určení, které domy a byty v nich jim budou podléhat, naplnily podmínky předvídané v a násl. o. z., žalobci neuvádí, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit pro každý z uplatněných dovolacích důvodů, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. K projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), aniž by z něj bylo zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně které (své dříve přijaté) řešení má dovolací soud nyní posoudit jinak (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. ). V uvedené části proto dovolání trpí vadou absence obligatorní náležitosti dovolání, kterou již nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), uplynula. Jde přitom o vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence této náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání v této části.

8. Dovolací soud se dále zabýval přípustností dovolání.

9. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

10. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

11. Namítají-li žalobci, že odvolací soud se nezabýval souladem jednání žalovaného s dobrými mravy, čímž se odchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu představované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 1999, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 6/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. , pak tato námitka přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť na jejím řešení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 27/2001 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Jak se totiž jednoznačně podává z napadeného rozhodnutí, v projednávané věci odvolací soud vyšel ze závěru, že usnesení zastupitelstva obce, které představuje toliko materiálně právní podmínku pro vyjádření projevu vůle obce, není právním jednáním žalovaného, které by podle ustanovení zákona bylo způsobilé vyvolat právní následky podle o. z. Nevzniklo-li tedy právní jednání, nelze se dovolávat jeho neplatnosti s odkazem na jeho rozpor s dobrými mravy. Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , zdůraznil, že dovolání není přípustné podle ustanovení , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. ).

12. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání posoudil s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání ( ) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle ani přípustné.

13. Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení odmítl.

14. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a Dovolání žalobců bylo odmítnuto, a žalovaný by tedy měl zásadně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, avšak náklady žalovaného spojené se zastoupením advokátem v dovolacím řízení nebyly shledány účelnými. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu lze u statutárních měst předpokládat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (srov. nálezy ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. , ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. , ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. ). Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nelze tedy náklady na jejich zastoupení advokátem považovat za náklady účelně vynaložené. Z rozhodovací praxe se dále podává, že zaměstnávají-li dotčené subjekty pracovníky s vysokoškolským právním vzděláním, lze očekávat, že budou schopni řešit právní záležitosti týkající se činnosti zmíněných subjektů, třebaže nepůjde o standardní agendu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. ). Dovolací soud tak přiznal žalovanému jen paušální náhradu nákladů řízení za vyjádření k dovolání ve výši 300 Kč jako nezastoupenému účastníku podle a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobci dobrovolně povinnost, kterou jim ukládá toto rozhodnutí, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Brně dne 29. 5. 2024

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu