Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1099/2024

-242

USNESENÍ

Generali Česká pojišťovna a. s.

P. J.

, zastoupené Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem v Opavě, Partyzánská 18, o zaplacení 7 815 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2023, č. j. -201, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 7. 2023, č. j. -201, potvrdil rozsudek (pro zmeškání) ze dne 26. 5. 2021, č. j. -39, kterým Okresní soud v Opavě (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 7 815 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 615 Kč za dobu od 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9 % p. a. a rozhodl o nákladech řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 31. 10. 2023 blanketní dovolání, jehož součástí byla žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků. O ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení žalovaná požádala 26. 10. 2023.

Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 28. 11. 2023, č. j. -217, návrh žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 1. 2024, č. j. -230, toto usnesení změnil tak, že žalované přiznal osvobození od soudních poplatků a k ochraně jejího zájmu v dovolacím řízení jí ustanovil zástupce Mgr. Marka Urbiše, advokáta

V podání, jímž bylo dovolání doplněno, žalovaná vytýká odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za zásadní označuje právní otázku splnění zákonných podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání a pochybení soudů spatřuje v tom, že nevzaly dostatečně v úvahu kritérium procesní aktivity účastníka řízení. Prosazuje, že v řízení byla procesně aktivní, bránila se odporem proti vydanému platebnímu rozkazu, vyjádřila se ve věci, takže nalézacímu soudu bylo známo její stanovisko a mohl seznat, že s žalobou nesouhlasí proto, že uzavření pojistné smlouvy podmiňovala uzavřením pracovněprávního vztahu s žalobkyní, k čemuž nedošlo. Tvrzení, že neměla zájem s žalobkyní uzavírat toliko smlouvu pojistnou, nemohla v řízení prokazovat, neboť skončilo vydáním kontumačního rozsudku. Je přesvědčena, že s ohledem na skutkovou situaci byla aplikace ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vyloučena. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu.

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ).

Další ze základních podmínek, jíž dovolatel ve smyslu identifikuje důvod přípustnosti dovolání, je vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Není úkolem dovolacího soudu z moci úřední přezkoumávat rozhodnutí odvolacího soudu při pochybnosti dovolatele o správnosti v něm dovozených závěrů, nýbrž je vždy povinností dovolatele, aby způsobem předvídaným v ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétně odvolacím soudem vyřešené právní otázky, ať již z oblasti hmotného či procesního práva. Ústavní soud v usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. , uznal, že se nejedná o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup, pokud Nejvyšší soud požaduje po dovolateli dodržení zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání. To znamená, že i kdyby dovolací soud měl za to, že v případě věcného přezkumu dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu obstát nemůže, bez právně relevantního vymezení předpokladu přípustnosti dovolání mu nepřísluší, aby za dovolatele dovozoval či snad doplňoval absentující obligatorní náležitosti dovolání; opačný postup by představoval zjevný exces, neboť by v takovém případě nebyla respektována právní reglementace dovolacího řízení a bylo by porušeno právo účastníků na spravedlivý proces (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. , nebo ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. ). Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé zvlášť; vždy však musí jít o takovou právní otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci skutečně založen.

Dovolání uvedené postuláty nesplňuje, neboť v něm není uvedeno, které ze čtyř kritérií přípustnosti uvedených v - a případně ve vztahu k jaké otázce hmotného nebo procesního práva – má žalovaná za naplněné; k předpokladům, přípustnosti se totiž vůbec (a to ani citací textu ustanovení nebo jeho části) nevyjádřila a žádnou otázku hmotného nebo procesního práva v dovolání neformulovala. Chybějící údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nelze dovodit ani z jeho obsahu. Podstatu tvoří výhrady ke skutkovým zjištěním, z nichž soudy vycházely při zkoumání zákonných podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti v intencích ), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání podle odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 4. 2024

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu