Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 739/2024

29 Cdo 739/2024-238

USNESENÍ

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 4. ledna 2022, č. j. -14, odmítl podání žalobce označené jako „námitky zmatečnosti“ ze dne 3. dubna 2018 ve znění doplnění ze dne 31. ledna 2019 proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. -1691 a ze dne 7. února 2019 ve znění doplnění ze dne 4. března 2019 proti Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. -1594 (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

2. Okresní soud dospěl k závěru, že podání žalobce je třeba odmítnout „pro neprojednatelnost“, když přes jejich obsah, který soud posoudil jako žaloby pro zmatečnost, žalobce trval na tom, že jimi nemínil „činit procesní návrh“.

3. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 16. srpna 2022, č. j. -53, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podání obsahují „znaky žaloby pro zmatečnost“, žalobce sdělil, že věc „nehodlá projednat“, avšak neučinil „úkon zpětvzetí“; vady podání se nepodařilo přes řádné poučení odstranit, a proto musejí být odmítnuta.

5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle , (dále též jen „ “), neboť neobsahuje vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení důvodu dovolání (srov. ), přičemž v dovolacím řízení nelze pro tyto vady dovolání pokračovat.

6. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2014 (dále jen „R 4/2014“), jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

7. V R 4/2014 Nejvyšší soud ozřejmil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu i v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). K projednání dovolání je nezbytné, aby z něj bylo zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem jako nová vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. ).

8. Ústavní soud ve stanovisku pléna sp. zn. , (mimo jiné) přijal a odůvodnil závěr, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti, není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d. Posouzení, zda podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti, pak může učinit v souladu s předseda senátu nebo pověřený člen senátu (srov. bod 40. stanoviska).

9. V daném případě dovolatel nedostál shora zmíněným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, když v závěru bodu II. dovolání toliko volně parafrázuje text ustanovení Rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která dovolatel v podání hojně cituje, se nijak neupínají ke konkrétním právním otázkám, jež by dovolatel jasně a srozumitelně vymezil (poměřováno obsahem dovolání).

10. Nadto je dovolání vadné i pro nedostatek vymezení dovolacího důvodu. Rozhodnutí odvolacího soudu lze totiž v dovolacím řízení přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání ( věta první ). Důvod dovolání je třeba vymezit tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení ( ). Pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu a nesouhlas s jeho rozhodnutím v tomto ohledu nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2013, sp. zn. ).

11. Na žádném místě svého podání dovolatel nevymezil důvod dovolání způsobem požadovaným , tedy uvedením právního posouzení věci, které považuje za nesprávné, a vyložením, v čem nesprávnost tohoto právního posouzení spočívá.

12. Bez ohledu na zjištěné vady dovolání Nejvyšší soud podotýká, že dovolání zjevně nebylo sepsáno advokátem, jak požaduje , když zástupce žalobce toliko opatřil podpisem podání, které koncipoval žalobce sám (srov. totožné podání ze dne 14. listopadu 2022, č. l. 64, s údajem v záhlaví: „zastoupení advokátem na právní službu se zatím nepodařilo zajistit“).

13. Pokud dovolatel namítá, že soudy nižších stupňů zasáhly do jeho práva na spravedlivý proces (tím, že rozhodovali vyloučení soudci, odvolací soud nenařídil k projednání odvolání jednání apod.), pak z ustanovení a věty první vyplývá, že dovolací přezkum se zásadně předpokládá pro posouzení právní otázky vymezené v dovolání. Podle věty druhé nelze dovolání podat z důvodu tzv. zmatečnostní vady, jestliže taková (tvrzená) vada sama nezahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu Ke zmatečnostním vadám, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud přihlíží u (jinak) přípustného dovolání ( věta druhá ).

14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

15. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 3. 2024

Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu