Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 334/2024

24 Cdo 334/2024-2087

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila, ve věci pozůstalosti po M. Ž., zemřelém dne XY, za účasti 1) M. Ž., zastoupeného JUDr. Tomášem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova č. 30/411, a 2) S. S., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání M. Ž. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2023, č. j. -1947, takto:

I. Dovolání M. Ž. seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Městský soud v Praze usnesením (výrok II.) ze dne 16. 3. 2023, č. j. -1947, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 6. 2022, č. j. -1827, kterým byla určena obvyklá cena aktiv, výše pasiv a čistá hodnota pozůstalosti po M. Ž., zemřelém dne XY (dále jen „zůstavitel“), bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti rovným dílem dědicům ze zákona M. Ž. a S. S. a bylo jim uloženo nahradit rovným dílem náklady znalečného státu, náklady správy části pozůstalosti ustanovenému správci V. B. a odměnu a hotové výdaje soudní komisařce Mgr. Šárce Sýkorové.

Proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podal M. Ž. dovolání, které je podle jeho názoru „přípustné podle ustanovení “. Dovolatel pouze obecně uvádí, že se neztotožnil s právním názorem odvolacího soudu, považuje jej za nesprávný a „neodpovídající řešením, která jsou dána stávající soudní praxí“, a domáhá se zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci k novému projednání.

2. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání vymezil dovolací důvod a konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání.

3. Zároveň není povinností dovolacího soudu dovolací důvod či předpoklady přípustnosti dovolání za dovolatele dotvářet. V této souvislosti lze připomenout např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. , v němž dovolací soud vyjádřil právní názor, že „úkolem Nejvyššího soudu není z moci úřední přezkoumávat správnost (věcného) rozhodnutí odvolacího soudu při sebemenší pochybnosti dovolatele o správnosti takového závěru, nýbrž je vždy povinností dovolatele, aby způsobem předvídaným v ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska konkrétně odvolacím soudem vyřešené právní otázky ať již z oblasti hmotného či procesního práva (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2014, sp. zn. )“.

4. V tomto ohledu dovolání žalobce obsahuje (pouze) odkaz na ustanovení , neobsahuje však žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a proto v dovolacím řízení nelze pokračovat.

5. Nadto, přestože dovolatel odvolacímu soudu vytýká „nesprávný právní názor na věc“, uplatňuje dovolacími námitkami jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení věty první [vznáší výhrady jednak proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, namítá-li zejména, že „nebyl v úplnosti zjištěn předmět dědictví“, když „v dědickém rozhodnutí stále chybí četné věci, které nepochybně zůstavitel v době smrti vlastnil a měl je u sebe v bytě“, jednak proti hodnocení důkazu znaleckým posudkem, napadá-li „právní posouzení kvality znaleckého posudku“ a namítá-li, že „znalecký posudek k ocenění věcí v pozůstalosti byl nepřezkoumatelný, když věci nebyly podle popisu ztotožnitelné“, a dále vytýká soudům (i odvolacímu soudu), že řízení zatížily vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když „dosavadní řízení trpělo mnoha procesními vadami a zdlouhavostí“ a „bylo ovlivněno nepřiznanými osobními vazbami mezi účastnicemi řízení a notářstvím, resp. mezi notářkou a dokonce nejméně jedním jeho právním zástupcem“, a na základě těchto námitek dovozuje odlišné skutkové závěry a vlastní názor na věc, že„po věcné stránce je řízení neúplné a je potřeba tuto věcnou nedostatečnost doplnit v novém řízení vedeném jiným objektivním soudem“],a v dovolacím řízení nelze ani pro tento nedostatek pokračovat.

6. Zohledněny nemohou být ani dovolací námitky proti rozhodnutí odvolacího soudu o odměně správce dědictví a odměně a náhradě hotových výdajů soudní komisařky, neboť proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení není podle ustanovení dovolání přípustné (k tomu srov. ustanovení , o zvláštních řízeních soudních).

7. Protože dovolání M. Ž. proti usnesení odvolacího soudu neobsahuje vymezení předpokladů přípustnosti dovolání a (navíc) není ani na základě vymezených důvodů dovolání přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení odmítl.

8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 3. 2024

JUDr. Roman Fiala předseda senátu