Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 73/2024

-36

USNESENÍ

E. V.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 100 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2023, č. j. -13, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2023, č. j. -13, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 8. 2023, č. j. -7, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 100 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Za titul pro její nárok označila usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2023, sp. zn. .

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 8. 2023, č. j. -37, žalobu odmítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

3. Toto své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně ani po výzvě k odstranění vad podané žaloby a po poučení, v jakém směru je tuto žalobu třeba doplnit, vady žaloby ve stanovené lhůtě neodstranila. Žalobkyně totiž ve svém podání nekonkretizovala, jak dospěla k vyčíslení žalované částky, ani nevysvětlila, proč se domnívá, že tvrzený nesprávný úřední postup vedl ke vzniku škody; soudu proto není známo, kdy v majetkové sféře žalobkyně nastal úbytek odpovídající žalované částce. Ze žaloby tak dle soudu prvního stupně neplyne skutkový základ nároku, ze kterého by bylo patrné, čeho se žalobkyně domáhá, jaký nesprávný úřední postup napadá a z jakých zákonných důvodů.

4. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

5. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 6. 2023, č. j. -3, s podrobným návodem vyzvána k odstranění nedostatků žaloby, resp. k doplnění podstatných skutečností, přičemž podání žalobkyně ze dne 1. 8. 2023 této výzvě nedostálo. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, pokud neprojednatelnou žalobu odmítl.

II. Dovolání a vyjádření k němu

6. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně včasným dovoláním. V dovolání uplatnila žalobkyně následující dovolací důvody.

7. Dle žalobkyně spočívá napadené usnesení na vyřešení otázky procesního práva, a to aplikace a 42 , při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , , , , nebo ), která řeší náležitosti žaloby odlišně. Žalobkyně namítala, že odvolací soud vyložil předmětné procesní normy velmi striktně a že žaloba všechny náležitosti včetně určitého petitu obsahovala, byť byla stručná, a nebyla tak neprojednatelná, neboť bylo zřejmé, o jaký skutek jde.

8. Závěrem žalobkyně navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Pokud jde o podání sepsaná přímo žalobkyní ze dne 29. 10. 2023 a podání ze dne 13. 11. 2023, obě doručená soudu prvního stupně dne 13. 2. 2023, tak k obsahu těchto podání Nejvyšší soud nepřihlížel ( ), neboť nebyla sepsána advokátkou žalobkyně.

10. Žalovaná se k dovolání žalobkyně nevyjádřila.

III. Přípustnost dovolání

11. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II. a XII. ), dále jen „“.

12. Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky a 4 a

13. Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

14. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

15. Dovolání je přípustné pro řešení otázky aplikace upravujícího náležitosti žaloby a na ni navazující otázky vad žaloby a splnění podmínek pro její odmítnutí podle , neboť při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.

IV. Důvodnost dovolání

16. Dovolání je důvodné.

17. Obsahové náležitosti návrhu na zahájení řízení vymezuje tak, že kromě obecných náležitostí ( ) musí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (), se nazývá žalobou.

18. Podle předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).

19. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , přijal a odůvodnil závěr, že rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení se rozumějí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. shodně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. ), tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení ( ), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. ). Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor. V usnesení ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud dodal, že z hlediska projednatelnosti žaloby není podstatné, jestliže soud v žalobě neshledá všechny skutečnosti významné z pohledu hmotného práva, tedy v rovině do úvahy přicházejícího právního posouzení tvrzených skutečností. K tomu žalobce v občanském soudním řízení z hlediska způsobilosti jeho úkonu směřujícího k řádnému zahájení řízení povinován není. Sama tato skutečnost k odmítnutí žaloby nepostačuje, není-li možná záměna s jiným skutkem (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. ).

20. Žaloba nemusí obsahovat všechna skutková tvrzení, ze kterých soud vychází při dokazování a rozhodnutí o věci samé, nýbrž jen taková tvrzení o rozhodných skutečnostech, kterými je vymezen skutkový děj tak, aby bylo zřejmé, o čem má soud jednat a rozhodnout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. ). I když žalobce v žalobě neuvedl tvrzení o všech skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva, představuje nedostatek všech potřebných tvrzení vadu žaloby ve smyslu jen tehdy, jestliže nelze jednoznačně dovodit, o jaký skutek jde (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. ).

21. V projednávané věci žalobkyně své podání označila jako „žalobu o nemajetkovou újmu dle , o zaplacení 10 000 000 Kč s přísl.“ a uvedla, že „Titulem žaloby je usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2023, , porušení povinnosti , reagovat na mou právní argumentaci. Nadále žiji v právní nejistotě.“ V doplnění žaloby ze dne 1. 8. 2023 dále zejména uvedla, že „Obvodní soud pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2023 č. j. 37/211/2022 a Městský soud v Praze ze dne 11. května 2023 č. j. odůvodnění usnesení soudů dle patří do volného hodnocení soud nesmí být v rozporu právní normou Považuji za urážku. Žiju v právní nejistotě…porušení povinnosti o věci rozhodnout. Za dobu právní nejistoty účtuji si pouze 100 000 000 Kč s přísl.“. Z podané žaloby po jejím doplnění je tak zřejmé, že se žalobkyně domáhá proti žalované náhrady (jediné a nedělitelné) nemajetkové újmy ve výši 100 000 000 Kč, kterou utrpěla v řízeních vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. „37/211/2022“ a Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Tvrdí, že tuto újmu, spočívající ve skutečnosti, že žalobkyně „nadále žije v právní nejistotě“, způsobilo porušení povinnosti „“ reagovat na její právní argumentaci“ a porušení povinnosti ve věci rozhodnout, přičemž dle žalobkyně došlo k rozhodnutí soudů v rozporu s právní normou . Přes zjevnou stručnost žaloby i její ztíženou srozumitelnost jsou tak z jejího obsahu v základních rysech zjistitelná taková tvrzení, kterými žalobkyně po skutkové stránce vymezila předmět řízení dostačujícím způsobem tak, že nehrozí jeho záměna s jiným skutkem.

22. Vytýká-li pak odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) žalobkyni, že v žalobě ani v jejím doplnění řádně nevysvětlila, na základě jakých úvah požadovanou částku vyčíslila, jedná se za situace, kdy žalobkyně uplatňuje jediný nárok, který se dále nedělí na samostatné dílčí nároky, již o požadavek, který je relevantní až pro účely hmotněprávního posouzení věci, nikoli však pro účely posouzení projednatelnosti žaloby z hlediska procesního práva (tj. pro nezaměnitelnost žaloby po stránce skutkové). Důvodem pro odmítnutí žaloby v projednávané věci tak nemůže být skutečnost, že žalobkyně v rozporu s požadavkem soudu řádně nevysvětlila, jak k vyčíslení výše nároku dospěla (srov. například výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ).

23. Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za potřebné rovněž dodat, že právní kvalifikace nároku učiněná žalobkyní vyjádřením jejího přesvědčení, že by se mělo jednat o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem soudu, není náležitostí žaloby ve smyslu Podle ustálené soudní praxe i právní teorie je posouzení skutku (skutkového děje) po právní stránce vždy úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. , ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. , nebo ze dne 22. 11. 2006, sp. zn. ).

24. Za situace, kdy bylo dovolání shledáno přípustným, se Nejvyšší soud ve smyslu věty druhé zabýval i tím, zda ve věci existují zmatečnostní vady uvedené v , a b) a , případně jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existenci takových vad žalobkyně netvrdila a takové vady se nepodávají ani z obsahu soudního spisu.

25. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí rovněž pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud podle věty druhé také usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( ).

26. Soudy nižších stupňů jsou v dalším řízení vázány právním názorem dovolacího soudu v tomto rozsudku vysloveným ( část první věty za středníkem ve spojení s ).

27. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí ve věci ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 3. 2024

JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu