Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2297/2023

33 Cdo 2297/2023-156

USNESENÍ

A. Š.

CHRYSBERON a. s.

, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11 (identifikační číslo 284 42 971), zastoupené Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, o 77.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2022, č. j. -134, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 4. 2023, č. j. -145, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.420,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Pavla Vraného, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem ze dne 30. 3. 2022, č. j. -106, Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 77.000 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení), a žalované přiznal na náhradě nákladů řízení 111.804 Kč.

V záhlaví uvedeným rozhodnutím Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil je ve výroku o nákladech řízení tak, že jejich výši určil částkou 164.995,60 Kč, a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 16.262,40 Kč. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvního stupně – ujednání v článku 7 odst. 1 třetí větě dohody účastníků posoudil jako odkládací podmínku týkající se nabytí účinnosti dohody ( , 2 , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Protože dohoda nenabyla účinnosti, povinnost žalované uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 77.000 Kč nevznikla. Posouzení účinnosti dohody, od níž se odvíjejí případné nároky, práva a povinnosti stran, je otázkou předběžnou, kterou mohl soud prvního stupně sám vyřešit, i když se jí v důvodech rozsudku z 19. 5. 2021, č. j. -670, zabýval v jiném řízení Krajský soud v Praze. Soud prvního stupně nebyl v probíhajícím řízení jeho závěry vázán.

V dovolání, jímž napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalobce za otázky procesního práva, které podle jeho názoru nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny, označil: a) postup soudu podle ( ) za situace, kdy tutéž předběžnou otázku ve sporu účastníků o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, posuzoval v rozsudku z 19. 5. 2021, č. j. -670, Krajský soud v Praze, proti němuž podali účastníci dovolání (podle žalobce měly soudy řízení v této věci přerušit), a b) zda soud nemusí rozhodnout ve shodě „s právním posouzením vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí soudu vyšší instance, který není jeho nadřízeným soudem, ve skutkově související věci“. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření navrhla dovolání odmítnout, případně zamítnout.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. ).

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že účastníci uzavřeli 18. 3. 2013 dohodu, kterou se žalovaná – vlastnice označených pozemků – zavázala za spolupráci při nabytí vlastnických práv, zajištění vybudování inženýrských sítí a činností subjektů provádějících inženýrské, právní a další činnosti zaplatit žalobci sjednanou odměnu (článek 2 odst. 1). Pro případ prodlení s úhradou odměny žalobci, se zavázala zaplatit mu smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení (článek 5 odst. 1). V článku 7 odst. 1 větě třetí se strany dohodly na tom, že dohoda nabývá účinnosti „dnem právní moci územního plánu města Beroun, na základě kterého budou pozemky specifikované v čl. 1 odst. 1 této dohody účelově určeny výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech a smíšenému využití území městského typu a obdobnému využití“. Zastupitelstvo města Beroun vydalo 13. 3. 2017 formou opatření obecné povahy územní plán města, podle něhož pozemek parc. č. XY zapsaný na listu vlastnictví č. XY pro obec a katastrální území XY jako součást „ploch SM.1 – smíšené využití území městského typu specifické – nízkopodlažní zástavba, VL – lehká výroba a sklady a DS – doprava silniční“ není účelově určen výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech a smíšenému využití území městského typu a obdobnému využití, jak předpokládá článek 7 odst. 1 dohody.

Otázky ad a) i b) již byly dovolacím soudem vyřešeny a odvolací soud se od jeho ustálené rozhodovací praxe neodchýlil.

Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že „přerušení řízení dle je zákonem konstruováno pouze jako možnost, jež ovšem kategoricky nevylučuje, aby si soud o otázce řešené v jiném řízení učinil úsudek sám“ (srov. rozsudek ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 12. 3. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. ). K tomu následně doplnil, že „smyslem ustanovení je zajistit hospodárnost řízení, proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám“ (srov. usnesení ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. , ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. ).

Nejvyšší soud již judikoval, že „pro soud je závazné posouzení předběžné otázky učiněné v jiném řízení mezi týmiž účastníky, jde-li o otázku řešenou ve výroku rozhodnutí (u zamítavého výroku je nutné posoudit výrok rozhodnutí v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí-viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 69/2000 Sbírky), tedy o otázku, která byla předmětem sporu. Právní vztahy mezi týmiž účastníky, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím, nemůže soud v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. Řešení ostatních otázek, s nimiž se musel soud v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat, tak není pro soud v jiném řízení závazné. To ovšem neznamená, že soud může závěry učiněné v předchozím pravomocně skončeném soudním řízení zcela pominout. I když jimi není vázán ve smyslu , musí se vypořádat se skutkovými zjištěními a právními závěry, v jejichž hodnocení se od dříve vydaného pravomocného soudního rozhodnutí hodlá odchýlit“ (srov. rozsudek ze dne 24.10.2018, sp. zn. , ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 22. 1.2020, sp. zn. , nebo ze dne 22. 1.2020, sp. zn. ). Ve věci vedené pod sp. zn. Nejvyšší soud řešil procesní otázku, zda skutkový závěr odvolacího soudu není v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a dovodil, že závěr o tom, zda dotyčná smlouva nabyla účinnosti, je předčasný.

Dovolání, které není přípustné, Nejvyšší soud odmítl ( , ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 21. 2. 2024

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu