Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 527/2024

26 Cdo 527/2024-420

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně Zaccario, s. r. o., se sídlem v Brně – Řečkovicích, Novoměstská 2170/1c, IČO 29297486, zastoupené Mgr. Michaelou Patočkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14, proti žalovanému J. C., zastoupenému Mgr. Kristýnou Mácovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, o vyklizení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. -371, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 15. 12. 2023, č. j. -379, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný jepovinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1 800 Kč k rukám Mgr. Michaely Patočkové, advokátky se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

2. Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, č. j. -371, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 15. 12. 2023, č. j. -379, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání z hledisek uvedených v ustanovení až 238a , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “ (srov. a k tomu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 116/2014 v časopise Soudní judikatura; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. ).

4. Má-li být dovolání přípustné podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je za dosud neřešené) nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení , tak jako učinil dovolatel.

5. Námitkou nesprávného právního posouzení, které dovolatel spatřuje v tom, že odvolací soud postupoval při řešení otázky platnosti právního jednání původního vlastníka vyklizovaných nemovitostí „v přímém rozporu s právním posouzením platnosti právních jednání téhož statutárního orgánu“ v jiném řízení, nevymezuje žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na níž by dovoláním napadené rozhodnutí záviselo; existence právního názoru soudu přijatého v jiném řízení (o jiných nárocích) nemůže sama o sobě založit přípustnost dovolání.

6. Vytýká-li dovolatel soudům obou stupňů, že se nesprávně vypořádaly s otázkou existence nájemního poměru, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , podstatou těchto námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatele pro posouzení věci (zda žalovanému svědčí právo nájmu k vyklizovaným nemovitostem) podstatné; tím, že dovolatel na svých vlastních skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení rozhodná.

7. Námitky dovolatele o neprovedení všech navržených důkazů nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení (způsobilým založit přípustnost dovolání), ale mohly by (kdyby byly důvodné) představovat tzv. jinou vadu řízení, ke které však dovolací soud může přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá, nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. ).

8. Dovolání směřující proti části rozhodnutí týkající se výroků o nákladech řízení, není objektivně přípustné (srov. ).

9. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a Žalovaný, jehož dovolání soud odmítl, je povinen nahradit náklady žalobkyni, která byla v dovolacím řízení zastoupena advokátkou. Pro účely dovolacího řízení stanovil soud odměnu advokátky podle a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 500 Kč (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. , ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. , ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. ), vedle odměny náleží zástupkyni paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč ( , a 4 advokátního tarifu).

11. O návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud samostatně nerozhodoval, neboť o dovolání bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ) a rozhodnutím o podaném dovolání se tento návrh stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné usnesení, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 26. 3. 2024

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu