Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2489/2023

22 Cdo 2489/2023-207

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO: 69797111, proti žalované D. S.,zastoupené Mgr. Martinem Kornelem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Zámecká 488/20, o určení vlastnického práva a zaplacení peněžité částky, vedené u Obvodního soudu v Praze 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2023, č. j. -180, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podle věty první , , (dále jen „ “) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

2. Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 9. 2022, č. j. -154, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 127 940 Kč s příslušenstvím (výrok I) a zamítl žalobu co do částky 2 131,23 Kč s příslušenstvím (výrok II). Dále zamítl žalobu na určení vlastnického práva žalované k pozemku parc. č. XY v k. ú. XY vymezenému v geometrickém plánu č. 2312-89/2020 (dále též „předmětný pozemek“) – (výrok III). Rozhodl také o nákladech řízení (výrok IV).

3. K odvolání žalované Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. 4. 2023, č. j. -180, potvrdil výrok I rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 70 153 Kč s příslušenstvím, jinak jej co do částky 57 787 Kč s příslušenstvím změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I). Dále rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III změnil a určil, že je žalovaná vlastnicí předmětného pozemku (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu zamítavé části výroku I a výroku II podala žalobkyně dovolání. Odvolací soud se měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; konkrétně od rozhodnutí sp. zn. , a . Podle žalobkyně nevykovávala žalovaná ani její předchůdci vlastnické právo; šlo jen o detenci. Žalovaná si musela být vědoma výsledku dědického řízení po úmrtí své matky, tj. že předmětný pozemek nevlastní. Musela se to dozvědět i v souvislosti se stavebním řízením. Nemohlo tak dojít ke stavu nepřerušené držby na její straně po dobu 20 let. Napadeným rozsudkem bylo rovněž porušeno právo na spravedlivý proces žalobkyně. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu včetně nákladového výroku IV zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve vyjádření k dovolání argumentovala, že je závěr odvolacího soudu o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalovanou správný; k odchýlení se od rozhodovací praxe dovolacího soudu nedošlo. Z dědického ani stavebního řízení žalovaná nezískala znalost o katastrálním vlastníkovi předmětného pozemku. Zdůraznila, že její nepoctivý úmysl nebyl v řízení prokázán. Tím pádem žalobkyni nepřísluší ani nárok na bezdůvodné obohacení. Navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto.

6. Dovolání žalobkyně trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

7. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

9. Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. (dostupném na https://nalus.usoud.cz), zdůraznil, že u předpokladů přípustnosti dovolání podle musí Nejvyšší soud vždy předně posoudit, zda z dovolání plyne otázka hmotného nebo procesního práva, kterou má Nejvyšší soud řešit. Je-li v dovolání přítomna, zbývá zhodnotit, zda dovolatel vysvětlil, který ze čtyř možných předpokladů přípustnosti dovolání podle je naplněn a jak konkrétně je naplněn. Pokud například dovolatel tvrdí, že se odvolací soud odchýlil při řešení oné otázky hmotného či procesního práva od ustálené rozhodovací praxe, vymezí, která konkrétní rozhodnutí odvolací soud nerespektoval ve vztahu k oné otázce hmotného nebo procesního práva.

10. Dovolatel je tak povinen formulovat obecnou právní otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívá; úkolem dovolacího soudu není zkoumat správnost postupu odvolacího soudu ohledně otázek specifických jen pro danou věc, které nemohou mít judikatorní přesah. Každý případ má totiž individuální rysy, a pokud by předpoklad přípustnosti dovolání měl směřovat jen k individuálnímu postupu soudu v konkrétní věci, pak by bylo možno takto odůvodnit přípustnost dovolání proti jakémukoliv rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí. To zákonodárce, který dovolání upravil jako mimořádný opravný prostředek, jistě neměl na mysli [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)].

11. Dovolání trpí vadami, neboť v něm žalobkyně nijak nevymezila právní otázku, kterou by se dovolací soud podle ní měl zabývat. Obsah dovolání je věnován pouze konkrétní polemice se závěry odvolacího soudu v poměrech řešené věci, z níž se však nijak nepodává obecná právní otázka, kterou by žalobkyně předkládala dovolacímu soudu k řešení.

12. S ohledem na výše uvedené dovolací soud uzavírá, že dovolání žalobkyně trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny, a pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle odmítl.

13. Nad rámec dovolací soud uvádí, že i kdyby v dovolání právní otázka vymezena byla, nebyla by řádně vymezena přípustnost dovolání. Žalobkyně jako rozhodovací praxi dovolacího soudu, se kterou má být napadený rozsudek v rozporu, totiž označuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se dané věci nedotýkají. Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru o mimořádném vydržení předmětného pozemku žalovanou podle , . V žalobkyní odkazovaném usnesení sp. zn. však Nejvyšší soud řešil otázku vydržení v režimu , , který vycházel z odlišných podmínek vydržení. V odkazovaných rozsudcích sp. zn. a sp. zn. pak kromě toho, že vycházejí rovněž z jiné právní úpravy, je řešena otázka vydržení věcných břemen, nikoliv vlastnického práva. Žalobkyně ostatně v dovolání ani neuvádí, se kterou konkrétní pasáží z těchto rozhodnutí by měl být napadený rozsudek odvolacího soudu v rozporu.

14. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně ve stanovené lhůtě povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 28. 2. 2024

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu