Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 98/2024

33 Cdo 98/2024-206

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně KOMA Trade CZ – EU, s. r. o., se sídlem Vendryně 886, identifikační číslo osoby 26863278, zastoupené Mgr. Richardem Kolibou, advokátem se sídlem Třinec, náměstí Svobody 527, proti žalované KR OSTRAVA a. s., se sídlem Ostrava, Slezská Ostrava, Slívova 1946/7, identifikační číslo osoby 25890981, zastoupené Mgr. Petrem Vysoudilem, advokátem se sídlem Ostrava, Nádražní 612/36, o zaplacení 477 107 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2023, č. j. -173, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 729,20 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Petra Vysoudila.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. -173, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 9. 11. 2022, č. j. -138, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 477 107 Kč,

se zákonným úrokem z prodlení z částky 93 600 Kč ve výši 8,05 % ročně od 21. 12. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 169 650 Kč ve výši 8,5 % ročně od 13. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 101 790 Kč ve výši 8,5 % ročně od 15. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 101 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 3. 2018 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 50 057 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 7. 2018 do zaplacení, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud svým rozhodnutím odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K tomu uvedla, že odvolací soud „v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu založil své rozhodnutí toliko na skupině tvrzení žalované, mnohdy nepodložené důkazy, přičemž nezohlednil jiné důkazy, které byly s uvedeným v rozporu, a byly předloženy oběma stranami“. Nesouhlasí se se závěrem odvolacího soudu, že v řízení neprokázala řádné provedení díla. Prosazuje, že „samy“ podkladové dokumenty, tj. soupisy prací a zjišťovací protokoly k jednotlivým fakturám č. 1701069, 1701080, 1801001, 1801009 a 1801039 podepsané žalovanou „prokazují řádné provedení díla“.

Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popř. zamítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Podle platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení nebo jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014).

K obligatorním náležitostem dovolání (podle ) rovněž patří popis důvodu dovolání, a to tím způsobem, že dovolatel vyloží, v čem spočívá nesprávnost jím vytýkaného právního posouzení věci ( věta první ). Vymezit důvod dovolání v souladu s pro dovolatele znamená povinnost označit výslovně tu část právního posouzení věci v rozhodnutí odvolacího soudu, kterou považuje za nesprávnou, a zároveň argumentačně vyložit, v čem jeho nesprávnost spočívá, a zpravidla také uvést, jak mělo být (správně) vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případně které ustanovení namísto nesprávně použitého měl odvolací soud podle názoru dovolatele užít. Ustanovení tak zdůrazňuje zaměření dovolání jako mimořádného opravného prostředku na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být dovolací důvod nesprávného právního posouzení formulován.

Není úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. ).

Neobsahuje-li dovolání všechny náležitosti vyžadované zákonem (ať už obecné náležitosti podání uvedené v , nebo zvláštní náležitosti stanovené pro dovolání v ), jde o vadné podání. Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání ( věta první ).

Dovolání žalobkyně požadavku na řádné vymezení přípustnosti dovolání nevyhovuje; o tuto náležitost již nemůže být doplněno ( ).

Dovolatelka uvedla, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. V dovolání použitá formulace, že „oba soudy nesprávně posoudily některé skutkové a právní otázky, které byly předmětem řízení“, nepředstavuje řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích již proto, že žalobkyně nepředkládá k dovolacímu přezkumu žádnou dostatečně určitě vymezenou právní otázku (ať již hmotného či procesního práva), ani neuvádí, od jakého rozhodnutí dovolacího soudu a v čem se odvolací soud odchýlil. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. , a přesvědčení, že „žalobkyně v řízení prokázala, že dílo dohodnutým způsobem v konkrétně určené části provedla, stejně tak dohodnutým způsobem žalované předala a vyúčtovala dohodnutou cenu díla“, řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích nepředstavuje. Ani v souvislosti s argumentací, že „samy“ podkladové dokumenty, tj. soupisy prací a zjišťovací protokoly k jednotlivým fakturám č. 1701069, 1701080, 1801001, 1801009 a 1801039 podepsané žalovanou „prokazují řádné provedení díla“, dovolatelka nevymezila přípustnost dovolání ani dovolací důvod.

Žalobkyně požadavku nedostála, proto Nejvyšší soud její dovolání odmítl podle , neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. ).

Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o žádosti žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti (popř. právní moci) dovoláním napadeného rozhodnutí [ ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 31. 1. 2024

JUDr. Pavel Horňák

předseda senátu