Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3809/2023

24 Cdo 3809/2023-383

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Davida Vláčila ve věci žalobců a) P.N., b)J. N., zastoupených JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bašty č. 416/8, proti žalovaným 1) M. E., zastoupené Mgr. et Mgr. Zdeňkem Trávníčkem, advokátem se sídlem v Brně, Mezírka č. 775/1, 2) M. Z., zastoupené Mgr. Bc. Hanou Vančurovou, advokátkou se sídlem v Brně, Řeznická č. 367/1, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. , o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2023, č. j. -355, takto:

I. Dovolání žalované 2) se odmítá.

III. Ve vztahu žalobců a žalované 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Nejvyšší soud dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2023, č. j. -355, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Brno - venkov ze dne 3. 3. 2022, č. j. -299, (kterým bylo určeno, že žalobci jsou „z titulu spolužijících osob“ dědici ze zákona po zůstaviteli J. Ch., zemřelému dne XY, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení), a jímž bylo žalované 2) uloženo zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 13 189 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců a mezi žalobci a žalovanou 1) rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, podle odmítl.

2. Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání z hledisek uvedených v ustanovení až 238a ( ; k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 116/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. ), a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení ; namítá-li dovolatelka nesprávné hodnocení skutečností rozhodných pro závěr, že žalobci jsou dědicem zůstavitele jako „osoby spolužijící“ z důvodu, že žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost, vyjadřuje ve skutečnosti nesouhlas s tím, jak odvolací soud (a soud prvního stupně, jehož závěry považoval odvolací soud za správné) provedené důkazy hodnotil, a také, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatelky pro posouzení věci podstatné.

3. Tím, že dovolatelka na odlišných skutkových závěrech buduje vlastní právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku srozumitelně a logicky vysvětlil, na základě jakých úvah dospěl ke svým skutkovým zjištěním, a pouhý odlišný názor dovolatelky na to, jaké skutečnosti lze mít na základě provedených důkazů za prokázané, není s ohledem na zásadu volného hodnocení důkazů ( ) způsobilý dovolací důvod založit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2012, sp. zn. ).

4. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2024

JUDr. Roman Fiala předseda senátu