Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2924/2023

-496

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobkyně CEDES Logistik s.r.o., se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1108/3, IČO 26420619, zastoupené JUDr. Danielem Hlaváčem, se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, proti žalované B. Braun Medical s.r.o., se sídlem v Praze 11, V Parku 2335/20, IČO 48586285, zastoupené JUDr. Jakubem Kadlecem, advokátem se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, o 3 240 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2023, č. j. -469, takto:

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 7. 2020, č. j. -311, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. -440, a ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2022, č. j. -448, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 3 240 000 Kč, žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 391 314 Kč k rukám jejího zástupce a České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 „náklady ve výši 2 129,68 Kč“, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 26. 4. 2023, č. j. -469, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o „nákladech státu“ a ve výroku o náhradě nákladů řízení ho změnil tak, že výše těchto nákladů činí 560 993 Kč, jinak ho i v tomto výroku potvrdil, a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 78 262,80 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení odmítl, neboť jednak zčásti neobsahuje způsobilé vymezení údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání z hledisek uvedených v ustanovení až 238a , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“ (srov. a k tomu například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 116/2014 v časopise Soudní judikatura; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. ), a jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v

4. Má-li být dovolání přípustné podle , je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam alternativně uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je za dosud neřešené) nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

5. Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení , aniž by bylo uvedeno, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení právní otázky odchyluje, tak jako učinila dovolatelka ve vztahu k otázce pod bodem (iii) části II dovolání.

6. Otázkou formulovanou pod bodem (i) části II dovolání (dle dovolatelky dovolacím soudem řešenou, která má být posouzena jinak) dovolatelka ve skutečnosti žádnou právní otázku hmotného nebo procesního práva soudu nepředkládá, jde nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem, na jehož základě odvolací soud věc právně posoudil.

7. O vymezení přípustnosti dovolání lze uvažovat pouze u otázky pod bodem (ii) části II dovolání (dle dovolatelky dosud neřešené) vztahující se k šikanóznímu výkonu práva, k uvedené otázce však dovolatelka nevymezila způsobilý dovolací důvod (srov. ).

8. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (srov. ), podstatou námitek dovolatelky je však nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (a soud prvního stupně, jehož závěry považoval odvolací soud za správné) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatelky pro posouzení věci (otázky, zda žalovaná porušila povinnost předmět podnájmu vyklidit řádně a včas) podstatné; tím, že dovolatelka na svých vlastních skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení rozhodná.

9. Námitky dovolatelky o neprovedení „všech“ navržených důkazů nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení (způsobilým založit přípustnost dovolání), ale mohly by (kdyby byly důvodné) představovat tzv. jinou vadu řízení, ke které však dovolací soud může přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné; uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není. Přípustnost dovolání může založit toliko odvolacím soudem řešená otázka procesního práva, nikoliv „pouhá“ (ať již domnělá nebo skutečná) vada řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. ).

10. V souvislostech výše uvedených lze dodat, že podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (na kterou dovolatelka sama odkazuje) jde o „opomenutý důkaz“, jestliže soud o navržených důkazech nerozhodne, případně nevyloží, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Současně však Ústavní soud zastává stanovisko, že nikoliv každé opomenutí důkazu automaticky vede k porušení práva na spravedlivý proces, neboť v praxi se lze setkat s takovými důkazními návrhy účastníků řízení, které nemají k projednávané věci žádnou relevanci, nemohou vést k objasnění skutečností a otázek, podstatných pro dané řízení, resp. mohou být dokonce i výrazem „zdržovací“ taktiky (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. , či nález ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. ).

11. Jestliže tedy soudy neshledají, že daný důkaz může mít relevantní význam pro některou z podstatných otázek, a tento závěr zdůvodní v kontextu s ostatními předloženými a provedenými důkazy (tak jak to učinily soudy v projednávané věci), pak není na místě uvažovat o opomenutí důkazů.

12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 12. 2023

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu