Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2711/2023

24 Cdo 2711/2023-211

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy, a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně J. H., zastoupené Mgr. Zdeňkem Ptáčkem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová č. 608/23, proti žalovanému J. H., zastoupenému Mgr. Hanou Zabadalovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Vrchlického č. 2541/19, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2023, č.j. -173, takto:

Dovolání žalovaného seodmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného J. H. [původně žalovaného 2)] proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. dubna 2023, č.j. -173, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr, že po úmrtí původního žalobce F. H. lze v řízení pokračovat na straně žalující s původní žalovanou 1) J. H. (jeho jedinou dědičkou) a na straně žalované s původním žalovaným 2) J. H.] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Ustálená soudní praxe v minulosti dovodila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2001 sp. zn. , uveřejněné pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.5.2007 sp. zn. , na které poukazuje i odvolací soud), že dojde-li v důsledku universální sukcese ke splynutí osoby žalobce a žalovaného tím, že se žalovaný v průběhu řízení stane (podle výsledku pravomocně skončeného dědického řízení) jediným dědicem, a tedy právním a procesním nástupcem žalobce, nelze v řízení pokračovat, neboť tomu brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který soud musí jedině řízení zastavit ( ). Uvedený závěr však byl vysloven za situace, kdy se řízení na straně žalované účastnil pouze jeden účastník, který následně splynul s osobou žalobce, zatímco v projednávané věci po splynutí žalobce a původní žalované 1) J. H. zůstal na straně žalované původní žalovaný 2) J. H., a tedy nenastala situace (která je ve sporném řízení vyloučena), že by v řízení na straně žalující i žalované vystupovala tatáž osoba.

Namítá-li dovolatel, že v projednávané věci šlo o uplatnění osobního práva původního žalobce, které jeho smrtí zaniklo, potom přehlíží, že předmět projednávané věci (tj. určení, zda původní žalobce má či nemá právo dědit po zůstaviteli) má jednoznačně povahu majetkového práva, které v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, přešlo na žalovanou 1) J. H., která se tak v tomto řízení stala jediným právním a procesním nástupcem původního žalobce.

Námitky dovolatele ohledně toho, zda byla žaloba původním žalobcem podepsána, resp. podána v souladu s jeho vůlí, se netýkají otázky procesního nástupnictví. Dovoláním napadené rozhodnutí o procesním nástupnictví proto na řešení těchto námitek nezávisí, a již z tohoto důvodu jimi nemůže být založena přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení odmítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se tímto rozhodnutím řízení ve věci samé nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 12. 2023

JUDr. Lubomír Ptáček Ph.D. předseda senátu