Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2633/2023

20 Cdo 2633/2023-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného města Aš, se sídlem v Aši, Kamenná 473/52, identifikační číslo osoby 00253901, zastoupeného JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Jateční 2121/6, proti povinné DOB CONSTRUCTION a. s., se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, U průhonu 1516/32, identifikační číslo osoby 25671464, zastoupené Mgr. Danielem Thelenem, advokátem se sídlem v Praze 7, U průhonu 1516/32, pro provedení prací a výkonů, vedené u soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítky, Exekutorský úřad Plzeň - město, pod sp. zn. 108 EX 4382/20, o dovolání povinné společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2023, č. j. -216, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1/ Ve shora označené věci vedením exekuce pověřený soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň - město (dále „exekutor“) usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 108 EX 4382/20-208, určil výslednou cenu pozemkových parcel č. 3297 - ostatní plocha, č. 3336 - orná půda, č. 3365 - orná půda, č. 3366 - orná půda, č. 3367 - orná půda a č. 3376 - ostatní plocha, všech zapsaných na listu vlastnictví č. 895 pro obec a katastrální území Spořice u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov (dále „nemovité věci“ nebo „pozemky“), částkou 735 000 Kč, zároveň označil věcná břemena, která prodejem pozemků v dražbě nezaniknou (zřízení a provozování kabelových vedení distribuční elektrizační soustavy), přičemž závady na nemovitých věcech, které by v dražbě zanikly, nezjistil.

2/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání povinné usnesením ze dne 29. 3. 2023, č. j. -216, usnesení exekutora potvrdil. K námitce povinné, že daná exekuce nemůže být vedena prodejem nemovitých věcí, připomněl, že exekučním účelem je vymožení povinnosti odstranit vady díla specifikované exekučním titulem, k čemuž exekutor vydal exekuční příkaz na provedení prací a výkonů coby zastupitelného plnění. K odstranění vad exekutor uzavřel dne 5. 4. 2022 smlouvu o dílo se společností STAVOSAN PLZEŇ s. r. o. (se sídlem v Plzni, Doudlevce, Předenická 80/1, identifikační číslo osoby 03884376), tedy postupoval v souladu s ustanovením , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“). Náklady spojené s vymáháním povinnosti k nepeněžitému plnění exekutor vymáhá některým ze způsobů provedení exekuce na peněžité plnění ( ex. řádu), v posuzované věci vydáním exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí povinné. Pozemky byly oceněny v souladu s , o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k tomu ustanoveným znalcem (Znalecká společnost s. r. o., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Palackého 715/15, identifikační číslo osoby 29042054), který v posudku „přezkoumatelným způsobem popsal, jak k obvyklé ceně oceňovaných nemovitých věcí dospěl, provedl srovnání s více nemovitostmi obdobného charakteru v daném místě a čase“, včetně realizovaných prodejů, „a tento srovnávací materiál je zcela dostatečný“ pro určení obvyklé ceny. Povinná ostatně netvrdila a neprokazovala, že jsou její pozemky „obchodovatelné“ za cenu vyšší. Rozporovaná výše koeficientů vychází ze subjektivního hodnocení znalce využívajícího své odborné zkušenosti a praxi, přičemž závěry „této odborné činnosti“ jsou v posudku řádně odůvodněny.

3/ Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že napadené usnesení závisí „mimo jiné na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, jakož i na otázce, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.

4/ Dovolatelka v podrobnostech namítala, že řízení je zatíženo vadou, neboť napadené usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející usnesení exekutora se opírají o individuální právní akt exekutora, který byl vydán v nesprávné formě; místo usnesení ukládajícího povinnost složit náklady podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), byl použit příkaz k úhradě nákladů exekuce ( ex. řádu), ačkoli takové náklady exekutorovi dosud nevznikly. S uvedenou námitkou se odvolací soud „žádným způsobem“ nevypořádal.

5/ V otázce určení ceny se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. , podle něhož se znalec „nesmí omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění znalec v posudku vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru“. V posuzovaném případě však znalec při stanovení osmi koeficientů u srovnatelných pozemků nezdůvodnil jejich výši, což dovolatelka ilustrovala na příkladech koeficientů „redukce pramene ceny“ a „velikost pozemku“. Bez vysvětlení či uvedení způsobu výpočtu byla rovněž stanovena minimální jednotková porovnávací cena, průměrná jednotková porovnávací cena a maximální jednotková porovnávací cena. Znalec dále nezohlednil rozdíly mezi pozemky, byť konstatoval, že součástí „oceňované nemovité věci jsou porosty“, které jsou však jen na pozemcích č. parc. 3376 a č. parc. 3297. Obvyklá cena, vypočtená jako součin výměry pozemků a jednotkové ceny, opět nebyla zdůvodněna, takže znalecký posudek je nepřezkoumatelný.

6/ K dovolání se vyjádřil oprávněný podáním ze dne 2. 11. 2023, v němž zdůraznil, že náklady exekutora spojené s vymáháním povinnosti k nepeněžitým plněním, včetně plateb exekutora externím dodavatelům v případě zajištění provedení zastupitelných plateb a výkonů, jsou náklady exekuce, které spolu s náklady oprávněného exekutor vymůže jako peněžité pohledávky na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2012, sp. zn. , na usnesení Ústavního soudu ze dne 10. září 2019, sp. zn. , a na literaturu - Kasíková, M. a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 527 - 528). Hodnocení znaleckého posudku představuje hodnocení důkazu, jež je z dovolacího řízení vyloučeno.

7/ Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinné podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, načež po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že posuzované dovolání není přípustné ( ).

8/ Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že nezbytným předpokladem pro vymezení přípustnosti dovolání je formulace právní otázky, kterou odvolací soud napadeným rozhodnutím řešil a na jejímž vyřešení rozhodnutí závisí (tj. pro výsledek řízení se jeví rozhodná). Z obsahu posuzovaného dovolání taková právní otázka není zřejmá, neboť dovolatelka směřovala své námitky převážně k postupu exekutora v době před vydáním napadeného usnesení, jakož i k odvolacímu soudu, který nesprávný postup exekutora aproboval, čímž místo ohlášení právní otázky označila vady řízení, k nimž dovolací soud nemůže u nepřípustného dovolání přihlédnout ani v případě, že by takové vady nastaly a měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. větu druhou ).

9/ Zároveň je vhodné z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu připomenout, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitých věcí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovité věci a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitou věcí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) prodej nemovité věci v dražbě a 5) rozvrh rozdělované podstaty. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto (z mnoha rozhodnutí dovolacího soudu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. dubna 2022, sp. zn. ). Směřovala-li proto dovolatelka své námitky (byť nevyjádřené rozhodnou právní otázkou) proti postupu exekutora ve fázi vydání exekučního příkazu představujícího v posuzované věci nařízení exekuce prodejem nemovité věci, nelze se jimi zabývat v rámci pozdějšího stádia určení ceny nemovité věci (tj. ve smyslu na řešení problematiky předchozí exekuční fáze určení ceny nezávisí).

10/ Rovněž zpochybněním důkazu (zde znaleckým posudkem) dovolatelka nemůže bez dalšího prosadit přípustnost dovolání a způsobilý dovolací důvod, neboť dovolací přezkum je vyhrazen výlučně otázkám právním - (z mnoha rozhodnutí dovolacího soudu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. července 2017, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 16. ledna 2018, sp. zn. , odmítl, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2022, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2022, sp. zn. ). Dovolací soud si právní otázku nemůže vymezit sám, neboť by tím porušil esenciální procesní zásady, na nichž je dovolací řízení založeno, především pak zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2017, sp. zn. , nebo ze dne 25. května 2022, sp. zn. ).

11/ Odvolací soud se v napadeném usnesení dotčeným znaleckým posudkem zabýval (viz bod 10 odůvodnění) a jím provedené hodnocení uvedeného důkazu (byť stručné) není v žádné zjevné kolizi s procesními zásadami (viz ) a rovněž nevykazuje známky svévole či extrémního postupu soudu v rovině porušení ústavněprávních principů. Spatřován proto nemůže být ani rozpor napadeného rozhodnutí s dovolatelkou oznámeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. , vydaného ve skutkově zcela odlišné věci a mimo oblast exekučního řízení; určení ceny nemovité věci v exekučních poměrech sleduje specifický účel, jímž je zásadně vytvoření zatím jen předpokládaného parametru pro nejnižší podání v dražbě (viz ve spojení s ), přičemž teprve dražební výsledek bude v daném místě a čase tržním ukazatelem ceny věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018, sp. zn. ), což na straně druhé neznamená, že určená cena ve smyslu nemusí mít reálný, v první řadě skutkový, základ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2022, sp. zn. ).

12/ Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle odmítl.

13/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 12. 2023

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu