Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3414/2022

33 Cdo 3414/2022-92

USNESENÍ

M. A.

Smartwings a.s.

, se sídlem v Praze 6, K Letišti 1068/30, identifikační číslo 25663135, o 400 € s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2022, č .j. -56, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví citovaným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 14. 10. 2021, č. j. -27, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o 400 € s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že žalobce právo na paušální kompenzaci újmy způsobené zpožděním letu neuplatnil ve stanovené lhůtě a vzhledem k námitce promlčení žalované se právo promlčelo ( , – dále jen „o. z.“).

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalobce se dne 30. 4. 2019 zúčastnil letu č. QS 1153 z Malagy do Prahy provozovaného žalovanou. Přílet byl stanoven na 01:30 (1. 5. 2019), skutečně však letadlo přiletělo do Prahy až v 06:30 (1. 5. 2019). Let tak byl zpožděn o více jak tři hodiny. Žalobce svůj nárok na náhradu škody vyplývající ze zpoždění letu uplatnil u žalované až dne 13. 12. 2019, tedy po uplynutí šestiměsíční lhůty ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z. žalovaná namítla, že právo neuplatnil včas.

Žalobce dovolacímu soudu předložil – podle jeho názoru neřešené – otázky:

a) „Zda lze přímo použitelný předpis Evropské unie považovat za „přepravní řád“ ve smyslu § 2553 o. z.“,b) „zda lze označit za správný postup soudu, kdy se tento bez dostatečného zdůvodnění odchýlí od ustanovení unijního právního aktu a ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie“,c) „zda lze označit za správný postup soudu, kdy tento bez zdůvodnění svého postupu nerespektuje smysl a účel existujícího unijního právního aktu“,d) „zda lze připustit, aby vnitrostátní soud bez opory v unijním právním aktu či ustálené rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie rozšiřoval podmínky ztěžující uplatnění nároků spotřebitelů v neprospěch spotřebitelů v rozporu se smyslem a účelem takového unijního právního aktu“,e) „zda lze považovat za eurokonformní výklad Nařízení a , , že nárok ze zpožděného (či zrušeného) letu se promlčí za 6 měsíců“.

Spojuje-li dovolatel přípustnost podaného dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázkách hmotného nebo procesního práva, které dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok napadeného rozhodnutí z hlediska právního posouzení skutečně založena. Takovou však není otázka uvedená pod písmenem

a)

.

Výhradami formulovanými prostřednictvím otázek b) až e) zpochybnil žalobce závěr odvolacího soudu, podle něhož mu nelze právo na náhradu nemajetkové újmy přiznat, neboť ji neuplatnil ve lhůtě stanovené § 2553 odst. 3 o. z.

Minimální práva cestujících, jestliže je jejich let zpožděn, určuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen „nařízení“).

Podle § 2553 odst. 2 a 3 o. z. nahradí dopravce při nepravidelné přepravě osob škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády. Práva musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.

Odvolací soud nepochybil, aplikoval-li na posuzovanou věc § 2553 o. z. Nařízení jako přímo použitelný unijní předpis stanoví, jaká práva cestujícímu při zpoždění letu vůči dopravci vznikají. Pravidla pro jejich uplatnění však již neupravuje, a proto jejich určení přísluší každému členskému státu. Tato pravidla musí být v souladu se zásadou efektivity a rovnocennosti, neměla by být formulována nebo uplatňována způsobem, který nadměrně ztěžuje či prakticky znemožňuje výkon práva na odškodnění zaručeného unijním předpisem, či být formulována nebo uplatňována méně příznivým způsobem než pravidla, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu. Lhůty, v nichž musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 7 nařízení se v jednotlivých členských státech mohou lišit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. , rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 11. 2012, Joan Cuadrench Moré proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV, C-139/11).

Lhůta k uplatnění práva u přepravce (rozhodná i z hlediska následného uplatnění práva u soudu) stanovená v České republice je přiměřená. Cestující se o vzniku újmy dozvídá již v okamžiku zpoždění letu, proto požadavek, aby byl povinen své právo, které má směřovat k okamžitému a standardizovanému odčinění jeho újmy způsobené zpožděním letu, uplatnit bezodkladně (k výkladu tohoto pojmu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. , či ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. ), nejpozději však do šesti měsíců, není příliš přísný. Eurokonformnost tohoto výkladu nařízení a ustanovení § 2553 o. z. byla potvrzena také Ústavním soudem, který ve skutkově obdobné věci neshledal důvod pro kasační zásah (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 7. 2022, sp. zn. ).

V projednávané věci byla přeprava provedena dne 30. 4. 2019 (1. 5. 2019), žalobce právo u žalované uplatnil 13. 12. 2019, aniž mu významná překážka bránila uplatnit je dříve, resp. včas (nejde o případ uvedený v článku 15 nařízení). Závěr odvolacího soudu, že právo nelze žalobci přiznat, neboť jej uplatnil po uplynutí promlčecí lhůty, je ve shodě s tím, co je uvedeno shora.

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 11. 2023

JUDr. Václav Duda

předseda senátu