Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3602/2023

28 Cdo 3602/2023-49

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Michaelem Pažitným, Ph.D., v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti,se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, identifikační číslo osoby: 00025429, o zaplacení částky 600.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. října 2021, č. j. -259, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 2022, č. j. -17, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2022, č. j. -6, takto:

1. Žalobou pro zmatečnost žalobce brojí proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č. j. -259, kterým bylo jako věcně správné potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 9. 2021, č. j. -249, jímž žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a současně jím byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

2. Usnesením Městského soudu v Praze (dále „zmatečnostní soud“) ze dne 25. ledna 2022, č. j. -6, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků z žaloby pro zmatečnost, neboť tuto žalobu zmatečnostní soud ve smyslu ustanovení vyhodnotil jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

3. Odvolání žalobce Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 1. 9. 2022, č. j. -17, jako vadné odmítl ( a ).

4. Usnesení zmatečnostního i odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, aniž by byl zastoupen advokátem nebo doložil své právnické vzdělání. Požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Uvedl, že se jeho poměry od doby, kdy mu Městský soud v Praze ustanovil tohoto advokáta zástupcem v jiných řízeních, nezměnily. Právní posouzení soudů považuje za svévolnou, protiústavní a záměrně protiprávní aplikaci procesních i hmotněprávních předpisů. Namítá také porušení jeho základních a ústavně garantovaných práv na přístup k soudu. Navrhl zrušení obou napadených rozhodnutí i odložení jejich právní moci a vykonatelnosti.

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) se primárně zabýval tím, zda dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, u něhož to zákon připouští ( ), oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( , věta první, ) a zda je splněna podmínka řízení spočívající v zaplacení soudního poplatku z dovolání.

6. Dovolání je podle ustanovení mimořádným opravným prostředkem, jímž může být napadeno pouze pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož je usnesení zmatečnostního soudu ze dne 25. 1. 2022, č. j. -6, proti němuž dovolání žalobce rovněž výslovně směřuje, v podmínkách řízení o zmatečnostní žalobě rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), dovolací soud řízení o dovolání směřujícímu proti tomuto rozhodnutí zastavil ( , ).

7. Napadá-li dále žalobce dovoláním usnesení odvolacího soudu - Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2022, č. j. -17, kterým bylo jako vadné odmítnuto jeho odvolání proti usnesení zmatečnostního soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků - vznikla dovolateli podáním dovolání povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [ , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – dále „zákon o soudních poplatcích“]. V dovolání dovolatel současně požádal o osvobození od soudních poplatků.

8. Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných, žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 14. 8. 2023, sp. zn. ).

9. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle ustanovení a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle ustanovení nepřihlíží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ). O žádostech dovolatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (z řad advokátů) podle ustanovení a , bylo soudy v souvislosti s jednotlivými podáními dovolatele již mnohokrát rozhodováno, včetně nyní posuzované věci (srovnej usnesení Městského soudu ze dne 22. 12. 2022, č. j. -29, ve spojení s usnesením Vrchního soudu ze dne 24. 8. 2023, č. j. -40). Dovolatel pak v souvislosti s nyní projednávaným dovoláním nijak nedoložil své majetkové poměry, respektive jejich změnu, jež by osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení odůvodňovala.

10. Protože nejsou splněny podmínky pro osvobození dovolatele od soudních poplatků a současně dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, ačkoli byl k zaplacení vyzván a řádně poučen o procesních následcích jeho nezaplacení (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2023, č. j. -44), Nejvyšší soud ( věta třetí, a ) řízení o dovolání proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podle ustanovení zákona o soudních poplatcích zastavil.

11. Skutečnost, že žalobce není zastoupen advokátem a ani nedoložil, že sám má odpovídající právnické vzdělání, není v tomto případě podstatná, protože rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v závěru, že zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

12. O odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud bez zbytečných odkladů po předložení věci dovolací řízení zastavil, nerozhodoval již samostatně o návrhu žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. ).

13. V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 11. 2023JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.předseda senátu