Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1495/2023

-248

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala, v právní věci žalobce a)Josefa Kolomazníka, narozeného 8. 10. 1955, bytem v Mnichově Hradišti, Dr. Hořice 560, PSČ 295 01, a žalobce b)Ing. Stanislava Klímy, narozeného 25. 4. 1964, bytem v Jablonci nad Nisou, Ivana Olbrachta 4169/17, PSČ 466 04, společně zastoupených JUDr. Zdeňkem Holáskem, advokátem, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Komenského 926/19, PSČ 466 01, proti žalované K. S., zastoupené JUDr. Martinem Havelkou, advokátem, se sídlem v Liberci, Vítězná 770/7, PSČ 460 01, o zaplacení částky 768.600 Kč, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 1. 2023, č. j. -232, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou dne 5. 10. 2018 Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou se žalobci domáhají na žalované zaplacení částky 768.600 Kč z titulu smluvní pokuty a úroků z prodlení vyplývajících ze smlouvy o úschově listin a peněz ze dne 2. 5. 2018, uzavřené v souvislosti se smlouvou o převodu obchodních podílů společnosti Mlýnská s. r. o., se sídlem v Poděbradech, Za Bažantnicí 51, PSČ 290 01, identifikační číslo osoby 28684672, ze dne 2. 5. 2018 (dále též souhrnně jen „smlouvy“).

[2] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 24. 1. 2022, č. j. -204, uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 740.950 Kč (výrok I.), co do částky 27.650 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV.).

[3] K odvolání žalované do výroků I., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2023, č. j. -232, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výrocích III. a IV. změnil jen co do výše náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , (dále jen „“), jako nepřípustné.

[5] Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[6] Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a sice otázky způsobilosti započtení pohledávky na vrácení zálohy na kupní cenu ve výši 500.000 Kč vůči pohledávce na úhradu smluvní pokuty vyplývající z téhož právního vztahu ve smyslu , . K tomu dovolatelka odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. a ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč.

[7] Ve své argumentaci však dovolatelka přehlíží, že soudy obou stupňů vycházely při posouzení oprávněnosti žalobci uplatňovaných nároků mimo jiné z toho, že dovolatelka před podpisem smluv žalobcům na zálohu kupní ceny ničeho nezaplatila (viz odstavce 3, 12, 19 a 24 napadeného rozsudku odvolacího soudu), tudíž pohledávka ve výši 500.000 Kč, kterou by vůči žalobou uplatňovaným nárokům mohla započíst, neexistuje.

[8] Dovolatelka tak ve svém dovolání vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu a Nejvyššímu soudu předkládá k řešení otázku založenou na vlastní skutkové verzi projednávané věci.

[9] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy obou stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ). Otázka započtení dovolatelkou tvrzeného pohledávky vůči pohledávce uplatňované žalobci v tomto řízení tudíž přípustnost dovolání podle založit nemůže.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá )

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 11. 2023

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu