Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 3241/2023

27 Cdo 3241/2023-1384

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce Igora Sládka, narozeného 15. 4. 1955, bytem v Praze 5, Arbesovo nám. 283/9, PSČ 150 00, zastoupeného JUDr. Alešem Mendelem, advokátem, se sídlem v Brně, Orlí 492/18, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) Ing. Ivo Borovcovi, narozenému 19. 12. 1957, bytem v Liberci, Valdštejnská 390/20, PSČ 460 01, a 2)AbleElectric, spol. sr.o., se sídlem v Liberci, Valdštejnská 390/20, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 40229661, oběma zastoupeným Mgr. Janem Altem, advokátem, se sídlem v Kutné Hoře, Havlíčkovo náměstí 512/16, PSČ 284 01, o určení společníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2023, č. j. -1358, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2016 se žalobce domáhá určení, že je společníkem druhé žalované s podílem ve výši 50 %.

[2] Rozsudkem ze dne 30. 5. 2022, č. j. -1311, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zamítl žalobu (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.) a o vrácení části nespotřebované zálohy na provedení dokazování (výroky V. a VI.).

[3] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I., II., III., V. a VI. potvrdil a ve výroku IV. změnil tak, že „správná výše částky činí 23.101,48 Kč“ (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle věty první a , (dále jen „ “ nebo „ “), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

[5] Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

[6] Podle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

[7] Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh. K předpokladům přípustnosti dovolání však dovolatel uvedl toliko, že dovolání má být přípustné „podle . písm. c) , neboť napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a napadený rozsudek řešil právní otázku v rozporu s platným hmotným právem a dovolacím soudem má být vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ) písm. a) bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, podle ) písm. b) a podle napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporou v provedeném dokazování.“

[8] Dovolatel tak (navzdory tomu, že je zastoupen advokátem) při vymezení přípustnosti dovolání v projednávané věci zjevně vychází z ve znění účinném do 31. 12. 2012. Neformuluje přitom žádný ze způsobilých předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ve znění účinném od 1. 1. 2013 (pro věc rozhodném).

[9] Argument, podle kterého má být právní otázka dovolacím soudem posouzena jinak (ve smyslu odlišně od posouzení učiněného odvolacím soudem), totiž významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“. Má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. To ovšem z dovolání v nyní projednávané věci neplyne; srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. , či ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. , anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , či ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. (a v něm citovanou judikaturu). K náležitostem dovolání srov. dále stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

[10] Uvádí-li dovolatel, že řízení bylo stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přehlíží, že podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, zatímco vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nejsou samostatným dovolacím důvodem, ale Nejvyšší soud k nim přihlíží z úřední povinnosti pouze tehdy, je-li dovolání přípustné ( ). Dovolatel tedy touto námitkou uplatňuje (posuzováno podle obsahu) jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , aniž by Nejvyššímu soudu v této souvislosti předkládal jakoukoli otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí závisí.

[11] Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (k významu a smyslu požadavku na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání srov. zejména odst. 32 až 35 označeného stanoviska)].

[12] Dovolatel při vymezení předpokladů přípustnosti měl vzít v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu k dané věci, seznámit se s ní, vymezit se vůči ní a promítnout tuto aktivitu do textu dovolání s tím, že uvede, která z podmínek zakládajících přípustnost dovolání je podle něj splněna (absence judikatury, rozpor apod.) [k tomu srov. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. ].

[13] Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. ).

[14] Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit ( věta první ), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

[15] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 11. 2023

JUDr. Filip Cileček předseda senátu