Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2545/2023

-230

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyň a)Š. M., a b) H. J., obou zastoupených JUDr. Markem Bánským, advokátem se sídlem v Praze, Elišky Krásnohorské 10, proti žalovanému Z. T., zastoupenému Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem se sídlem v Praze, Jičínská 1616/29, o vydání dokumentů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. -202, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále rovněž jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 11. 2022, č. j. -149, zastavil řízení pro zpětvzetí ohledně povinnosti vydat dokumenty blíže specifikované ve výroku I. Výrokem II uložil žalovanému povinnost „vydat žalobkyním společně a nerozdílně platnou nájemní smlouvu uzavřenou s J. D., nebo jeho právní předchůdkyní, ohledně nájmu bytu č. 6 v domě XY, včetně případných dodatků či oznámení o změně výše nájemného, evidenční (výpočtový) list k bytu č. 6 v domě XY, užívanému nájemníkem J. D.“. Výrokem III zamítl žalobu, aby byl žalovaný „povinen předložit žalobkyním“ dokumenty blíže v tomto výroku specifikované a konečně výrokem IV rozhodl o náhradě nákladů řízení.

2. Městský soud v Praze (dále také jako „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 18. 5. 2023, č. j. -202, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu), rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a před soudem odvolacím (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírají o , (dále jen „“), a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Namítají, že odvolací soud nesprávně považoval žalobní návrh za vindikační žalobu, ačkoliv jej měl považovat za nárok vyplývající z povinností při správě společné věci, přičemž nesprávně po žalobkyních požadoval prokázání držby předmětných dokumentů žalovaným. Za chybný tak považují závěr o „objektivní nemožnosti poskytnutí dokumentů žalovaným“. Napadené rozhodnutí podle názoru žalobkyň závisí zejména na vyřešení otázky, „zda k úspěšnosti žaloby o poskytnutí dokladů k nemovitostem jejich spoluvlastníkem, jemuž byla svěřena správa dotyčných nemovitostí, je nutné prokázat (tak jako u vindikační žaloby), že žalovaný v době rozhodování soudu požadované doklady (dokumenty) drží, a otázky, zda z neprokázání jejich držení žalovaným lze usuzovat na objektivní nemožnost jejich poskytnutí.“ Tyto otázky považují za v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

5. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

6. Podle –3 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

7. K dovolatelkám namítanému nesprávnému posouzení žalobního návrhu:

8. Podle , (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle § 1118 o. z. spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

10. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. (toto a veškerá dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz) mimo jiné vyplývá, že „spory o předložení vyúčtování nakládání se společnou věcí nemají být spory o jednotlivéy a dokumenty, ale o získání souhrnných informací, které se týkají správy společné věci na podkladě listin a dokumentů, ze kterých tyto souhrnné informace budou vyplývat.“

11. Žalobkyně již v podané žalobě formulovaly žalobní petit tak, že požadovaly vydání konkrétních, jednotlivě specifikovaných listin, vztahujících se k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. XY pro k. ú. XY a na listu vlastnictví č. XY pro k. ú. XY. K vyhovění požadavku podle § 1118 o. z. má být žalobní petit formulován obecně a na jeho základě by měl spoluvlastník obdržet od žalované strany souhrn informací a podkladů informujících spoluvlastníka o stavu věci, realizaci její užitné hodnoty a výsledcích hospodaření a nakládání s ní za určité období, tedy souhrnné informace (viz výše). Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovaly vydání jednotlivých listin, nikoliv shrnujících informací o nakládání se společnou věcí, odvolací soud posoudil jejich žalobní návrh správně, když návrh považoval za žalobu na vydání věci ve smyslu § 1040 o. z.

12. K otázkám žalobkyň, které považují v dovolací praxi za dosud neřešené:

13. Pokud dovolatelky namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na řešení otázek zda k úspěšnosti žaloby o poskytnutí dokladů k nemovitostem jejich spoluvlastníkem, jemuž byla svěřena správa dotyčných nemovitostí, je nutné prokázat (tak jako u vindikační žaloby), že žalovaný v době rozhodování soudu požadované doklady (dokumenty) drží, zda z neprokázání jejich držení žalovaným lze usuzovat na objektivní nemožnost jejich poskytnutí a tyto považují za dosud neřešené, pak na posouzení uvedených otázek (s přihlédnutím k výše uvedenému) není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, jelikož je žalobkyně staví na jiné právní kvalifikaci, než jakou odvolací soud provedl.

14. Nad rámec shora uvedeného dovolací soud dodává, že k otázce důkazního břemene ve věcech žaloby na vydání věci se dovolací soud opakovaně vyjádřil v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. , a ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. . Co se pak týče závěru o tom, že žalobkyně neprokázaly držbu požadovaných dokumentů žalovaným, jedná se o závěr skutkový (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. ), pročež toto posouzení dovolacímu přezkumu nepodléhá. I zde ostatně zcela chybí vymezení přípustnosti dovolání.

15. Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobkyň přípustným, podle je odmítl.

16. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu