Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3069/2023

-317

USNESENÍ

P. R.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 850.000,- Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2017, č. j. -82, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. -216, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. -295, t a k t o:

Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. -216, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2023, č. j. -295,

se zastavují

.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. -216, rozhodl, že se řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků zastavuje.

Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. 3. 2023, č. j. -295, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nerozhoduje.

Žalobce (dále též „dovolatel“) podal - nezastoupen advokátem - dovolání proti usnesení jak odvolacího soudu, tak i soudu prvního stupně, které Nejvyšší soud projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „“.

Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. -216, Nejvyšší soud podle zastavil, jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ustanovení , které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví , podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle platí, že není-li splněna podmínka uvedená v , postupuje se obdobně podle ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle přípustné.

Podle jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v viz též věta třetí a věta třetí ).

Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit zaobstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. ). Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s jako k nepřípustnému nebude přihlížet [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , a Lavický, Petr. (Předmět právní úpravy; zákaz zneužití). In: Lavický, P. a kol. / až 250l/., Řízení sporné. Praktickýkomentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. 1116 s. ISBN 978-80-7478-986-1. str. 9n. marg. č. 6].

Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za nepochybné, že účelem jednání žalobce při podávání žádostí o osvobození od soudních poplatků je nikoliv ochrana jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolávání procesních obtíží na straně soudu. Takový jeho zneužívající procesní úkon pak podle a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

Při podání nyní posuzovaného dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto podle a řízení o jeho dovolání zastavil.

Na uvedených závěrech nemůže nico změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolacímu soudu je rovněž z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, přičemž v těchto řízeních přistupuje též k hojnému využívání opravných prostředků zahrnujících i četná dovolání. Výsledkem tohoto žalobcova dlouhodobého počínání je pak mimo jiné i to, že si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož je mu tato povinnost známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení (včetně poučení o následcích nevyhovění) bezúspěšně vyzýván (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. , nebo ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ).

Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2019, sp. zn. (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. , ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. , či usnesení ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. ].

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( a ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 10. 2023

JUDr. Václav Duda předseda senátu