Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3090/2023

22 Cdo 3090/2023-876

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně M. B., zastoupené Mgr. Zuzanou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze, Konviktská 291/24, proti žalovanému J. B., zastoupenému JUDr. Oldřichem Navrátilem, advokátem se sídlem v Kyjově, Svatoborská 363, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2023, č. j. -820, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 5. 2023, č. j. -824, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Hodoníně (dále rovněž jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 3. 2022, č. j. -749, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 3. 2022, č. j. -755, vypořádal společné jmění účastníků (výroky I – II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III – V).

2. Krajský soud v Brně (dále také jako „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. 5. 2023, č. j. -820, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 5. 2023, č. j. -824, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o , (dále jen „ “), a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že půjčka poskytnutá „panem Ř.“ ve výši 1 100 000 Kč je pasivem zaniklého společného jmění manželů. Podle názoru dovolatele je tato otázka odvolacím soudem vyřešena nesprávně a dovolací soud by ji měl posoudit jinak. V dovolání shrnuje skutkové okolnosti, které jej vedou k závěru o nesprávnosti rozhodnutí odvolacího soudu a brojí proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů odvolacím soudem. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu – vyjma pro dovolatele prospěšného výroku – změnil tak, že žalobu zamítne, popřípadě rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dále navrhuje, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.

4. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

5. Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

6. Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

7. Dovolání není projednatelné.

8. Dovolatel vymezuje předpoklad přípustnosti dovolání tak, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na právním posouzení otázky hmotného práva, která měla být odvolacím soudem posouzena jinak.

9. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , obě uveřejněná, stejně jako dále označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz). Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud Nejvyšší soud posuzuje splnění formálních náležitostí dovolání stanovených , nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

10. Pouhá polemika dovolatele s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto právní posouzení má být jiné, nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s Pokud má být totiž dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ).

11. Jinými slovy existencí právní otázky, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, je nutno rozumět otázku, která v rozhodnutí dovolacího soudu již vyřešená byla a dovolatel se domáhá jejího přehodnocení. Tato dovolací námitka tedy nemůže spočívat v tom, že posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a věc má být posouzena jinak – podle požadavku dovolatele (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. ).

12. V projednávané věci neformuluje dovolatel v souvislosti se závěrem odvolacího soudu, že půjčka ve výši 1 100 000 Kč je pasivem zaniklého společného jmění manželů, žádnou konkrétní právní otázku a ani v této souvislosti neuvádí, který z předpokladů přípustnosti považuje za naplněný. Obsahem dovolání je pouhá polemika žalovaného se skutkovými zjištěními odvolacího soudu a jeho právním posouzením věci s tím, že by mělo být toto právní posouzení podle názoru žalovaného jiné (tedy takové, že půjčka byla výlučným závazkem žalobkyně, nebyla žalobkyní hrazena ze společných prostředků, a proto není pasivem zaniklého společného jmění manželů). V takovém případě ovšem nevymezuje v této části dovolání řádně, v souladu se zákonem a ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu

13. Z těchto důvodů trpí dovolání vadami, pro něž ani nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

14. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání podle odmítl.

15. Vzhledem k tomu, že nebylo dovolání shledáno přípustným, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. ), a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

16. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 10. 2023

Mgr. David Havlík předseda senátu