Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1097/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Písaříkové, zastoupené Mgr. Jakubem Dostálem, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 767/12, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -437 ze dne 11. 2. 2022 a výroku II usnesení Městského soudu v Praze č. j. -331 ze dne 26. 10. 2021, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a) JUDr. Jaroslava Brože, MJur, se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, insolvenčního správce dlužníka Tomáše Bárty, b) Ing. Jiřího Písaříka a c) MR COMMUNICATIONS, s. r. o., a d) BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., společně sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1046/24, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen "nalézací soud") vydal v řízení vedeném k žalobě vedlejšího účastníka a) proti stěžovatelce a zbývajícím vedlejším účastníkům o zaplacení 159 567 440 Kč s příslušenstvím předběžné opatření, kterým zakázal vedlejšímu účastníku b) [výrok I] a stěžovatelce (výrok II) nakládat se specifikovanými nemovitými věcmi. K odvolání obou bylo vydané předběžné opatření Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím (dále tak označován) potvrzeno.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")] domáhá zrušení uvedených rozhodnutí zejména pro porušení ve spojení s d (dále jen " ").

3. Ústavní soud zpravidla nezasahuje do rozhodování o předběžných opatřeních, jelikož jde o rozhodnutí, která se práv a povinností účastníků nedotýkají konečným způsobem, není jimi prejudikován konečný výsledek sporu a nepředpokládá se zásah takové intenzity, aby mohl porušení ústavně zaručených základních práv či svobod způsobit [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 8. 8. 2013 (N 144/70 SbNU 347)]. Zásadně proto Ústavní soud neposuzuje splnění podmínek pro (ne)nařízení předběžného opatření, neboť to se jeho přezkumné pravomoci vymyká, ale zkoumá, zda rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření obstojí v testu ústavnosti, limitovaného navíc tím, že podstatná část záruk spravedlivého procesu se vztahuje na soudní řízení jako celek [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 10. 11. 1999 (N 158/16 SbNU 171) nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 6. 2021 (dostupné na https://nalus.usoud.cz)].

4. Při tzv. omezenému testu ústavnosti tedy Ústavní soud zkoumá pouze, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad ( y), bylo vydáno příslušným orgánem ( y) a není projevem svévole ( y a a 3 y) [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 4. 6. 2019 (N 106/94 SbNU 297), bod 14; nález

sp. zn.

ze dne 17. 12. 2019, bod 13]. Dalším možným důvodem pro zrušení rozhodnutí o předběžném opatření je také "flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu" [nález

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2020, bod 13].

V žádném takovém ohledu ovšem Ústavní soud v projednávané věci pochybení neshledal.

5. Nařízené předběžné opatření má zákonný podklad, bylo v zahájeném soudním řízení vydáno i přezkoumáno k tomu příslušnými orgány a není svévolné - naopak, jeho odůvodnění je pečlivé a vyčerpávající. Obecné soudy se důkladně zabývaly splněním zákonných předpokladů pro nařízení žalobcem navrhovaného předběžného opatření i námitkami stěžovatelky vůči takovému postupu; poměřovaly i případnou újmu hrozící jak žalobci v případě jeho nenařízení, tak žalovaným 1) a 2) [stěžovatelce a vedlejšímu účastníku b)] v případě jeho nařízení. Nevypořádání námitek stěžovatelky jí požadovaným způsobem porušení jejích ústavně zaručených práv nezakládá.

6. Z ústavněprávního hlediska není tedy obecným soudům co vytknout, Ústavnímu soudu [který nesdílí přesvědčení stěžovatelky o absenci odůvodnění rozhodných závěrů, nepřiměřenosti zásahu způsobeného předběžným opatřením ani o naznačované zaujatosti dotčených soudců vlivem mediálních zpráv o činnosti vedlejší účastnice d)] v tuto chvíli nevzniká prostor do jejich rozhodovací činnosti jakkoli ingerovat. Na okraj lze poznamenat, že otázka promlčení práva je věcí meritorního posouzení oprávněnosti uplatněného nároku. I kdyby obecné soudy námitku stěžovatelky v dané fázi řízení odbyly, jak tvrdí, vznikne v jeho rámci ještě dostatek prostoru zabývat se jí podrobněji. Ani tato výtka tak na náhledu Ústavního soudu na ústavnost napadených rozhodnutí nemůže s ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti nic změnit.

7. Z důvodů výše uvedených Ústavní soud podání stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu