Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3046/2025

33 Cdo 3046/2025-542

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce Jana Pavlíčka, se sídlem v Kosořicích 14 (identifikační číslo 647 23 470), zastoupeného JUDr. Markem Janstou, LL.M., advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, náměstí Míru 14, proti žalované ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8 (identifikační číslo 247 29 035), za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČEZ Prodej, a.s., se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425 (identifikační číslo 272 32 433), o 743 559 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 8. 2025, č. j. -510, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 18. 11. 2024, č. j. -480, Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu o zaplacení 743 559 Kč s 7,75 % úroky z prodlení od 10. 2. 2009 (výrok I), žalobci uložil zaplatit žalované na nákladech řízení 115 093 Kč (výrok II) a soudu znalečné ve výši 145 264 Kč (výrok III).

V záhlaví citovaným rozhodnutím vrchní soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, nákladové výroky změnil tak, že žalobci uložil zaplatit žalované 77 913 Kč a státu 150 104,10 Kč, žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 900 Kč a ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud odmítl ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno ( ) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „[n]áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ).

Ústavní soud se dále k otázce náležitostí dovolání vyjádřil v usnesení ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. , kde přiléhavě vysvětlil účel povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Účelem zavedení této povinnosti je podle Ústavního soudu „regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních dovolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali. To mělo vést k tomu, že dovolání nakonec podáno nebude, neboť advokát při reflexi dosavadní judikatury Nejvyššího soudu sám zjistí, že dovolání rozumný smysl podávat nemá.“

Žalobce přípustnost dovolání vymezil tak, že „rozsudek odvolacího soudu závisel na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a jedná se též částečně o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena“. Žádnou otázku hmotného práva – při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která nebyla dovolacím soudem dosud řešena – však neuvedl a nelze ji dovodit ani z obsahu podaného dovolání.

Přípustnost dovolání (jakožto povinná součást tohoto podání) je vymezena řádně, pokud dovolatel nejen cituje příslušnou část , ale také skutečně právní otázku, na níž rozhodnutí odvolacího soudu závisí a jíž rozporuje, formuluje.

Nejvyššímu soudu tak nezbylo, než dovolání žalobce pro vady podání odmítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 7. 1. 2025

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu