Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2134/2025

20 Cdo 2134/2025-318

USNESENÍ

Intrum Czech, s. r. o.

J. H.

, zastoupenému Mgr. Petrem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 1297/3, pro 79 592,69 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. listopadu 2023, č. j. -261, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

1/ Ve shora označené věci Krajský soud v Českých Budějovicích (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. 8. 2022, č. j. -146, k odvolání povinného potvrdil usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově (dále „soud prvního stupně“ či „okresní soud“) ze dne 24. 5. 2022, č. j. -80, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce vedené pověřeným soudním exekutorem JUDr. Igorem Olmou, Exekutorský úřad Svitavy (dále „soudní exekutor“), pod sp. zn. 111 EX 161/14, pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 79 592,69 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného dne 13. 2. 2013 rozhodcem Mgr. Michalem Wiedermannem pod č. j. R (dále „exekuční titul“).

2/ Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne 23. 6. 2011 byla mezi oprávněnou a povinným uzavřena dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem č. 1057471115 (dále „dohoda“), z níž vyplývá, že oprávněná je nabyvatelem pohledávky společnosti GE Money Bank, a. s. (dále „původní věřitel“), z úvěrové smlouvy č. 0185586422 ve výši 100 498,03 Kč sestávající z jistiny ve výši 70 870,76 Kč, úroků ve výši 9 665,47 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 958,80 Kč s tím, že pohledávka je navyšována o úroky z prodlení v zákonné výši od 18. 4. 2011 do zaplacení. Účastníci se dohodli, že pokud povinný nezaplatí do deseti dnů od uzavření dohody celou pohledávku, bude jeho dluh navýšen o smluvní pokutu ve výši 25 % původního dluhu, avšak původní dluh včetně smluvní pokuty nazvaný jako konečný závazek ve výši 125 622 Kč může povinný splácet v 60 měsíčních splátkách po 2 094 Kč. Pro případ prodlení se splácením konečného závazku delšího deseti dnů nastane okamžitá splatnost celého dluhu s tím, že pak povinný bude povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně ze zbývající dlužné částky po zesplatnění.

3/ Nejvyšší soud usnesením ze dne 2. 5. 2023, č. j. -204, k dovolání povinného označená usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení se závazným pokynem, aby se soud zabýval otázkou, zda oprávněná před uzavřením dohody s povinným prověřila jeho úvěruschopnost v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“), a vyhodnotil, zda oprávněná nezneužila obtíží povinného k prosazení podmínek příčících se dobrým mravům, resp. zda hlavním smyslem dohody nebylo zatížit povinného dalšími dluhy.

4/ Soud prvního stupně v následně vydaném usnesení ze dne 14. 8. 2023, č. j. -238, exekuci zastavil (výrok I), rozhodl o náhradě nákladů exekučního řízení mezi účastníky (výroky II a III), rozhodl o vyplacení částky 8 355 Kč představující dosud vymožené náklady exekuce povinnému (výrok IV) a současně zrušil dosud vydané příkazy k úhradě nákladů exekuce (výrok V), dospěl-li na základě doplněného dokazování k závěru, že oprávněná úvěruschopnost povinného před uzavřením dohody neprověřovala a neměla ani zájem mu poskytovat jakékoli beneficium splácení, nýbrž vědomě směřovala k tomu, aby s jeho souhlasem postoupenou pohledávku uměle během velmi krátké doby navýšila nejprve o 25 % a následně o smluvní pokutu ve výši 0,15 % denně pro případ neplnění splátkového kalendáře. Jednalo se o promyšlený konstrukt zneužívající svízelné situace povinného. Jen stěží mohla oprávněná předpokládat, že povinný jako dlužník dostojí svému závazku a dlužnou pohledávku ve výši 100 498,03 Kč uhradí ve lhůtě 10 dnů. Oprávněná věděla, že se povinný dostal do prodlení s úhradou pohledávky již ve vztahu k původnímu věřiteli a že ten mu poskytl možnost nového splátkového kalendáře, aby následně pohledávku v její neuhrazené výši postoupil oprávněné. Dohoda o uznání dluhu se splátkovým kalendářem se proto ve smyslu , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“), jako absolutně neplatná příčí dobrým mravům, a neplatná je proto též na ni navázaná smlouva rozhodčí. Absencí pravomoci rozhodce vydat exekuční titul je odůvodněno zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “).

5/ Odvolací soud k odvolání oprávněné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil usnesením ze dne 13. 11. 2023, č. j. -261, a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Aproboval skutková zjištění soudu prvního stupně, jakož i právní závěry, na jejichž základě byla exekuce zastavena.

6/ Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, jehož přípustnost ve smyslu spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázek a/ zda „lze bez posouzení specifických okolností podoby konkrétních závazků dlužníka a v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2018, sp. zn. , ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. , a ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. ) dospět k závěru, že uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem je pro dlužníka nevýhodné, pokud dohoda oproti původnímu závazku snižuje podstatně splátky dlužníku a prodlužuje mu dobu splácení, byť s navýšením o 25 % v důsledku sjednané smluvní pokuty (kterou však judikatura Nejvyššího soudu ČR neshledala jako nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy)“, jež byla řešena dovolacím soudem v usnesení ze dne 2. května 2023, sp. zn. , a má být posouzena jinak, b/ zda „lze, aby nesplnění takové povinnosti stanovené takovýmto ustanovením byla věřiteli vytýkána a aby z jejího nesplnění byly vyvozovány důsledky“,uvádí-li výslovně , „že se na dohodu, kterou se za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele odkládá v důsledku prodlení spotřebitele platba nebo mění způsob splácení, použijí jen určitá ustanovení, přičemž v tomto výčtu není ustanovení týkající se samotného posouzení úvěruschopnosti“ a c/ „Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře opakovaně (konstantně) dospěl k závěru, že dohoda o uznání dluhu, v níž se věřitel a dlužník dohodli, že pokud povinný nezaplatí do deseti dnů od uzavření dohody o uznání dluhu celou pohledávku, zaplatí v důsledku tohoto porušení smluvní pokutu ve výši 25 % původního dluhu s tím, že takto sjednaný konečný závazek může povinný splácet ve sjednaných měsíčních splátkách, není neplatná, nepřiměřená ani v rozporu s dobrými mravy, přesto se soud prvního stupně i odvolací soud od této judikatury nakonec odchýlily, když sjednanou pokutu nyní hodnotily jako „promyšlený konstrukt zneužívající svízelné situace povinného“, přičemž dovoláním napadené rozhodnutí je tak v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

7/ Nejvyšší soud dovolání oprávněné odmítl podle ustanovení ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovoláním formulované otázky (nevýhodnosti uzavřené dohody v neprospěch povinného, jakož i povinnosti prověřit schopnost povinného splácet své povinnosti při uzavírání dohody) odvolací soud vyřešil v souladu se závazným právním názorem vyjádřeným v (předchozím kasačním) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. května 2023, sp. zn. , od něhož nemá dovolací soud důvod se odchýlit (jak lze dovolatelčin návrh z kontextu celého dovolání vyložit). Dospěl-li totiž Nejvyšší soud ve znamenaném rozhodnutí k závěru, že „uzavření dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem s nově stanovenou splatností již existujícího dluhu a jeho navýšením o nikoliv jen nepatrnou smluvní pokutu za porušení povinnosti splatit úvěr v nově stanoveném termínu splatnosti, o němž účastníci v době uznání měli důvod předpokládat, že k němu dojde, představuje změnu smlouvy o spotřebitelském úvěru spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení a zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost dlužníka v souladu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru“, naznačil tímto způsobem, že uzavřená dohoda byla (mohla být) pro povinného jakožto spotřebitele zjevně nevýhodná, a právě z tohoto důvodu zavázal soudy nižších stupňů povinností úvěruschopnost povinného posoudit (čemuž soud prvního stupně a odvolací soud dostály). Za této situace dovolatelka nemohla zvolený předpoklad přípustnosti dovolání prosadit, jestliže jí předestřené otázky odvolací soud v napadeném usnesení řešil vázán v této věci vydaným (předchozím kasačním) rozhodnutím Nejvyššího soudu, aniž by se zároveň odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, která je mimo jiné definována zákonným požadavkem na ochranu spotřebitele (a to rovněž v exekučních poměrech, specificky pak v případech vykonávaných rozhodčích nálezů) a pro jejíž překlenutí se nenabízí žádný rozumný důvod.

8/ Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (viz věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. 12. 2025

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu