Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 538/2025

-86

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně GREATCORP s.r.o., se sídlem v Praze 8, Davídkova 2251/59c, identifikační číslo osoby 08882789, zastoupené Mgr. Alenou Tlapovou, advokátkou se sídlem v Praze, Lublaňská 1731/19, proti žalované Tesla Czech Republic s.r.o., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, Nové Město, identifikační číslo osoby 07738315, zastoupené Mgr. Tomášem Matějovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 138/10, o zaplacení 1 755 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2024, č. j. -68, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2024, č. j. -68, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 11. 2023, č. j. -40, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání vůči žalované s odůvodněním, že předpoklady vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny, neboť žalovaná se včasně podle pokynů soudu vyjádřila ve věci samé tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, vyjádřila se k rozhodným skutečnostem tvrzeným v žalobě a navrhla ke svým tvrzením důkazy.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle , , (dále jen „“), neboť napadené usnesení závisí na řešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně (i) zda nastane fikce uznání nároku v případě, že účastník řízení nesplní povinnost vyjádřit se k žalobě na výzvu soudu dle ust. , ve stanovené lhůtě, pokud účastník zároveň v poskytnuté lhůtě bez vážného důvodu požádá o prodloužení poskytnuté lhůty, a soud žádosti účastníka vyhoví až po uplynutí původní lhůty k vyjádření; a (ii) zda lze považovat převzetí právního zastoupení samo o sobě za důležitý důvod bránící účastníkovi včas se ve věci vyjádřit.

3. Žalobkyně namítá nesprávné právní posouzení věci ve smyslu a navrhuje, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalovaná se k podanému dovolání vyjádřila tak, že je navrhuje jako nepřípustné odmítnout.

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem ( a ), posuzoval, zda dovolání obsahuje zákonem stanovené náležitosti a zda je dovolání přípustné.

6. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

7. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

8. Dovolání není přípustné, neboť odvolací soud se při posouzení nenaplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil.

9. Dovolatelka podaným dovoláním zejména namítá, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny, a že převzetí právního zastoupení žalované nepředstavuje vážný důvod, který odůvodňuje prominutí zmeškání lhůty pro vyjádření ve smyslu Podle dovolatelky převzetí právního zastoupení žalované 2 dny před uplynutím lhůty pro vyjádření vážný důvod nepředstavuje a měla tak nastat fikce uznání podle

10. Dovolací soud ve svém rozhodování ustáleně zastává názor, podle kterého v souladu s rozhodovací praxí Ústavního soudu vydání rozsudku pro uznání na základě fikce předvídané a představuje institut, s nímž je nutné, vzhledem k jeho potenci intenzivně zasáhnout do procesních práv žalovaného, zacházet velmi citlivě. Ačkoli dikce citovaných ustanovení v zásadě neponechává rozhodujícímu soudci prostor pro uvážení při jejich aplikaci, obecná pravidla spravedlivého procesu a ústavní kautely pramenící z d musí být i v takovém případě respektovány, aby byla nejen zachována rovnost stran soudního sporu, ale též přístup k soudu. Jelikož je účelem fikce uznání žalobního nároku ve smyslu zvýšení efektivity a zrychlení soudního řízení v případech, v nichž se žalovaný pokouší o procesní obstrukce nebo je pasivní, obnáší zmíněná zdrženlivost při využívání předmětného institutu především důkladné posouzení otázky, zda okolnosti případu nenasvědčují tomu, že se o zaviněné zdržování postupu soudu či celkovou pasivitu ze strany žalovaného nejedná. Je-li z chování účastníka, jenž jinak není procesně nečinný a nemaří řádné projednání věci soudem, zřejmé, že se žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, stává se mechanická aplikace neslučitelnou se zásadami, na nichž stojí , a tím i s principy spravedlivého procesu (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. , ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. , a ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. , popř. též jeho usnesení ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. ; srov. též nález pléna Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , a dále rovněž nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. , ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. , a ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. ).

11. V projednávané věci požádala žalovaná soud o prodloužení lhůty k vyjádření před jejím koncem s tím, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává a doložila své právní zastoupení. Zároveň v reakci na výzvu soud rozhodl o prodloužení lhůty k vyjádření. Jestliže odvolací soud podání žalované posoudil se závěrem, že z něj lze dovodit úmysl žalované se žalobě bránit a že žalovaná nejedná pasivně ani obstrukčně, přičemž vyhověl jejímu návrhu na prodloužení lhůty k vyjádření, nijak se od shora uvedených závěrů dovolacího a Ústavního soudu neodchýlil, pokud dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nejsou splněny.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že nebyly naplněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2025

JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.

předseda senátu