Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 933/2025

21 Cdo 933/2025-364

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně Selectra spol. s r. o., se sídlem v Děčíně, J. Š. Baara č. 828/19, IČO 63145243, zastoupené Mgr. Janou Chotětickou, advokátkou se sídlem v Děčíně, Masarykovo nám. č. 193/20, proti žalované D. W., zastoupené Mgr. Pavlem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Poděbradech, Studentská č. 174/10, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. října 2024, č. j. -322, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 10. 2024, č. j. -322, není přípustné podle , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Námitky dovolatelky, že odvolací soud nesprávně právně posoudil platnost právních jednání (pracovní smlouvy a okamžitého zrušení pracovního poměru), čímž se měl odchýlit od judikatury Nejvyššího soudu, přípustnost dovolání nezaloží. Uvádí-li dovolatelka, že předmětná pracovní smlouva byla uzavřena pouze „na oko jako simulovaný právní úkon, kdy výplata mzdy ve prospěch žalované měla být ve skutečnosti pouze formou dalšího benefitu ve prospěch rodiny žalované,“ a že uvedená právní jednání představují dle jejího přesvědčení zdánlivá právní jednání, která nevyvolala žádné právní následky, pak tím dovolacímu soudu předkládá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje vlastní, od odvolacího soudu odlišné, právní posouzení. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů v dovolacím řízení probíhajícím podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2013 nelze důvodně zpochybnit. Dovolací přezkum je ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ). Pro úplnost je nutné připomenout, že při úvaze o tom, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem správné, Nejvyšší soud vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. například důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. ).

Odkazuje-li dovolatelka v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že účastníci smlouvy pouze předstírali vůli pracovní smlouvu uzavřít a pracovněprávní poměr jí založit, a proto je za daných okolností nutno pracovní smlouvu považovat za nicotné právní jednání, pak dovolací soud uvádí, že odvolací soud se v napadeném rozhodnutí od citované judikatury neodchýlil, neboť v projednávané věci vycházel z jiných skutkových zjištění. Odvolací soud v řešené věci zopakoval účastnický výslech T. a výslechy svědků a vyšel (mimo jiné) ze zjištění, že účastnice dne 29. 3. 2018 uzavřely pracovní smlouvu (ve znění dodatku k pracovní smlouvě) na dobu neurčitou, na základě níž vykonávala žalovaná pro žalobkyni práci na pozici asistentky, přidělovanou práci přebíral, řídil a kontroloval W., žalovaná byla přihlášena „k zákonným odvodům“, byla jí vyplácena mzda a čerpala zaměstnanecké benefity. Skutkový závěr o předstíraném projevu vůle tak v nyní posuzované věci odvolací soud neučinil.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 9. 2025

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu