Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 722/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Bachmana, zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2021 č. j. -60, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen " "), ústavní stížnost. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho práva na soudní a jinou právní ochranu dle d (dále jen " ") a práva vlastnit majetek dle y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatel se domáhal u Ministerstva spravedlnosti a následně v soudním řízení náhrady škody ve výši 53 543 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 10. 2021 č. j. -52 rozhodl, že řízení se zastavuje v části, v níž se stěžovatel domáhal zaplacení předmětné částky (výrok I.), žalované byla uložena povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z předmětné částky ve výši 8,25 % (výrok II.) a žalované byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 23 538 Kč (výrok III.). Žalovaná podala odvolání proti výroku III. s tím, že nebrojí proti povinnosti hradit náklady řízení, ale nesouhlasí s jejich výší, konkrétně s náhradou nákladů za úkon předžalobní výzvy k plnění, které stěžovatelce dle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen " "), nepřísluší. Krajský soud v Brně změnil III. výrok městského soudu tak, že námitku uznal a stěžovateli byla uznána náhrada nákladů řízení ve výši 19 230,40 Kč.

3. Stěžovatel tedy brojí proti rozhodnutí krajského soudu, který mu neuznal náklady řízení ve výši 4 307,60 Kč. V ústavní stížnosti uvádí, že pro uplatnění nároku u Ministerstva spravedlnosti je nutný úkon právní služby předcházející žalobě. Dojde-li po předběžném projednání nároku na náhradu škody podle k podání žaloby, je nutné na takový úkon nahlížet jako na předžalobní výzvu dle , , ve znění pozdějších předpisů. Podáním žaloby a úspěšným pokračováním ve vymáhání nároku se tento úkon právní služby stává součástí procesních nákladů řízení. Stěžovatel tvrdí, že se jedná o systémový problém, který se dotýká každého, kdo vymáhá náhradu škody dle

4. S ohledem na výši částky je zřejmé, že se jedná o věc bagatelní, kterou se Ústavní soud běžně nezabývá. Vzhledem k vývoji judikatury se ale objevují případy, které mohou dosahovat ústavněprávního významu i když se jedná o bagatelní částku. Jedná se především o situace, kdy se jedná o intenzivní zásah kolidující se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva, kdy rozhodnutí Ústavního soudu může mít vliv na velké množství případů před obecnými soudy či kdy judikatura obecných soudů není jednotná a vyšší soudy nemohou zajistit její sjednocení. Projednávaná věc však podle Ústavního soudu nepředstavuje právě takový případ, neboť k ústavnosti stěžovatelem napadeného zákonného ustanovení se Ústavní soud již vícekrát vyjádřil [srov. nález ze dne 13. 5. 2013

sp. zn.

(N 83/69 SbNU 353), usnesení ze dne 10. 8. 2009

sp. zn.

, ze dne 22. 8. 2013

sp. zn.

, nebo ze dne 15. 4. 2010

sp. zn.

].

5. Vyloučení nároku na náhradu nákladů právního zastoupení při předběžném projednání nároku má zabránit účelovému navyšování nároku poškozeného, neboť řízení má neformální charakter a poškozený při něm nemusí být zastoupen. Ústavní soud nenalezl důvod pro odklon od tohoto právního názoru, a to i s ohledem na skutečnost, že předběžné projednání nároku není jakousi obdobou kontradiktorního soudního řízení ani správním řízením, které si může vyžádat potřebu právního zastoupení, ale postupem usilujícím o mimosoudní vyřešení, jehož náklady účastníci zásadně nesou sami. Ústavní soud se vyslovil také již k obdobné námitce o možném zásahu do majetkových práv v této souvislosti (srov. usnesení ze dne 24. 10. 2013

sp. zn.

).

6. Pro úplnost Ústavní soud konstatuje, že krajský soud svůj závěr o nepřiznání části uplatněné náhrady nákladů řízení řádně odůvodnil na základě zákonného ustanovení ( ) a nepostupoval svévolně.

7.Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení , a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. dubna 2022

Vojtěch Šimíček, v. r.

předseda senátu