Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1491/2025

21 Cdo 1491/2025-53

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce ČESKÁ TELEVIZE se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech č. 1132/4, IČO 00027383, proti žalované A. H., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2024, č. j. -109, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. ledna 2025, č. j. -21, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 2. 10. 2024, č. j. -11, odmítl pro vady podání žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení podané žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2024, č. j. -109, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2024, č. j. -98, kterým soud prvního stupně zastavil řízení vedené o žalobě pro zmatečnost a obnovu řízení, podanou žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2023, č. j. -58, pro nezaplacení soudního poplatku.

2. Usnesením ze dne 23. 1. 2025, č. j. -21, Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].

4. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 6. 2025, č. j. -36, které bylo žalované doručeno dne 3. 7. 2025, vyzval žalovanou, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. -21, a zároveň žalovanou poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.

5. Žalovaná podáním ze 18. 7. 2025 a ze dne 25. 6. 2025 požádala o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Zároveň vznesla námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Marka Cigánka, Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého.

6. Žalovaná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v , neboť v projednávané věci jde z její strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).

7. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. ).

8. V projednávané věci žalovaná podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byly podle odmítnuty žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení, podané žalovanou proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zastaveno řízení vedené o žalobě pro zmatečnost a obnovu řízení. Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost, však žaloba pro zmatečnost není přípustná (srov. , podle něhož žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost), a – vzhledem k tomu, že nejde o rozhodnutí ve věci samé (srov. ), ani o žádné z rozhodnutí uvedených v – nelze je napadnout ani žalobou na obnovu řízení. Podání nepřípustné žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, a takovým uplatňováním práva je proto i podání dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž této žalobě nebylo vyhověno; okolnost, že žaloba nebyla zamítnuta pro nepřípustnost, nýbrž odmítnuta pro vady podání, není podstatná.

9. Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. , anebo – konkrétně ve vztahu k žalované – např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. , ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. , ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. , ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. , ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. , a ze dne 12. 7. 2024, sp. zn. ).

10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalovaná procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. )

11. Žalovaná spolu s dovoláním opětovně vznesla námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu 4 Cmo Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. ), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. ).

12. Námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu obsaženou v podáních ze dne 25. 6. 2025 a ze dne 18. 7. 2025 pak žalovaná odůvodnila tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Dovolatelka v těchto svých podáních jen cituje text zákona, aniž by jakkoliv specifikovala (či alespoň naznačila) důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni z projednávání věci. Takto nekonkretizované námitky podjatosti přitom podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu ( ), a proto ani k této námitce nepřihlížel.

13. Žalovaná v podání ze dne 18. 7. 2025 podala návrh na „zjištění a prohlášení nicotnosti usnesení -36, neboť nejprve mělo a musí být pravomocně rozhodnuto o obsahu mého objektivně důvodného výše uvedeného podání ze dne 25. 6. 2025, když v zájmu právní jistoty, opatrnosti a předejití vzniku dalších již tak objektivně nezákonnými, protiústavními a zjevně účelovými/zákeřnými postupy a rozhodnutími již v příčinném důsledku se sílící intenzitou způsobených škod a újem (…)“. Návrh dovolatelky na „zjištění a prohlášení nicotnosti usnesení“ soud posoudil dle obsahu jako návrh na opravný prostředek proti rozhodnutí, nicméně jak byla dovolatelka poučena, proti usnesení není opravný prostředek přípustný. Nad uvedené lze dodat, že odůvodnění předmětného návrhu je zcela nejasné. Vzhledem k uvedenému je třeba návrh žalované posoudit rovněž jako obstrukční a tudíž nepřípustný.

14. Protože dovolatelka nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2025, č. j. -36, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. -21, podle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.

15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2025

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu