Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1239/2025

30 Cdo 1239/2025-369

USNESENÍ

L. V.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 87 572,53 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2023, č. j. -259, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále též „dovolatel“) se domáhal zaplacení částky 137 572,53 Kč sestávající z částky 135 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. a exekuce prováděné JUDr. Milanem Suchánkem a následně Mgr. Michalem Suchánkem, soudními exekutory Exekutorského úřadu Praha 9, pod sp. zn. 085 EX 4818/16, resp. 220 EX 4818/16 a částky 2 572,53 Kč jako náhrady škody v podobě poplatků za poskytování bankovních informací soudnímu exekutorovi (1 072,53 Kč) a zbytečně vynaložených nákladů za 5 úkonů v posuzovaném řízení (1 500 Kč), vzniklé v důsledku nesprávných úředních postupů v posuzovaném řízení. Podáním ze dne 13. 9. 2022 vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu částky 50 000 Kč, která mu byla žalovanou zaplacena. Usnesením ze dne 16. 11. 2022, č. j. -138, Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) řízení v tomto rozsahu zastavil.

Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, č. j. -229, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 62 500 Kč (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 25 072,53 Kč (výrok II), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 102 Kč (výrok III).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé I co do částky 25 000 Kč, co do částky 37 500 Kč změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 9 103 Kč (výrok II).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, zastoupený advokátem ( ), v rozsahu výroku I, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba byla co do částky 37 500 Kč zamítnuta, včasným dovoláním ( ), které však Nejvyšší soud postupem podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, jako nepřípustné odmítl.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V řešené věci dovolání není přípustné, neboť dovoláním dotčeným výrokem nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč a nejde o žádnou z taxativně uvedených výjimek, kdy je výše plnění nerozhodná. Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je přitom třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo nebo podle obsahu dovolání má být rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. I podle důvodové zprávy k , jenž mimo jiné nově formuloval , si navrhovaná změna v prvé řadě pomocí rozšíření výjimek z jinak široce formulované přípustnosti dovolání klade za cíl odbřemenění dovolacího soudu. Ke změnám navrhovaným v písmenu c) odst. 1 důvodová zpráva uvádí, že „ve sporech o peněžitá plnění nepřevyšující 50 000 Kč je přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vyloučena jen v případech, kdy o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem. Navrhovaná změna má tuto možnost vyloučit.“ Z citované důvodové zprávy tak nutno dovodit, že znění účinné od 30. 9. 2017 představuje další zúžení možnosti podání dovolání v tzv. „bagatelních věcech“, nikoli její rozšíření (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ). Ústavní soud se k této rozhodovací praxi Nejvyššího soudu přihlásil v usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , kde shledal ústavně konformním postup Nejvyššího soudu i v případě štěpení nároku, tj. kdy „podstatná není částka, o níž odvolací soud rozhodl, ale výše peněžitého plnění, do níž je podáno dovolání.“

Na uvedeném závěru nic nemění ani nesprávné poučení o přípustnosti dovolání, jehož se žalobci dostalo od odvolacího soudu, neboť soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. , nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. ). Zda má tato skutečnost vliv na přípustnost či včasnost podání ústavní stížnosti, dovolacímu soudu nepřísluší posuzovat, nicméně jak v řízení před Nejvyšším soudem, tak v řízení před Ústavním soudem je zásadně povinné zastoupení advokátem, přičemž ohledně shora uvedeného právního posouzení přípustnosti dovolání je judikatura dovolacího soudu dlouhodobě konstantní [dílčí rozpory v judikatuře ohledně výkladu , nadto týkající se jiných otázek, přitom byly vyřešeny ještě před zahájením dovolacího řízení v této věci, srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 74/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud podle přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2025

Mgr. Vít Bičák předseda senátu