Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 656/2025

11 Tdo 656/2025-233

USNESENÍ

S. Z.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného S. Z. odmítá.

O d ů v o d n ě n í :I.Dosavadní průběh řízení

1.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2024, sp. zn. , byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, který podal obviněný S. Z. (dále též jen „dovolatel“) v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , neboť nebyly shledány důvody obnovy podle § 278 tr. ř.

2.

O stížnosti, kterou proti tomuto usnesení podal obviněný S. Z., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost jako nedůvodnou zamítl.

II.Dovolání a vyjádření k němu

3.

Proti výše citovanému usnesení soudu druhého stupně podal obviněný S. Z. prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který v podaném dovolání podrobně rozvedl. Závěrem dovolatel navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, č. j. -128, ze dne 12. 12. 2024 zrušil, a podle § 265l tr. ř. vrátil věc Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.

4. Státní zástupce

činný u Nejvyššího státního zastupitelství

(dále jen „státní zástupce“) ve svém vyjádření k podanému dovolání po připomenutí taxativně vymezených rozhodnutí uvedených v § 265a odst. 2 tr. ř., jež lze dovoláním napadnout a které trestní řád považuje za rozhodnutí ve věci samé, konstatoval, že dovolatel podal dovolání proti usnesení, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení, kterým Městský soud v Praze podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítl jeho návrh na povolení obnovy řízení. Je tak zřejmé, že tato rozhodnutí nejsou uvedena v § 265a odst. 2 tr. ř. Dovolání tedy nebylo podáno proti rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. a absentuje tak jedna z kruciálních formálních podmínek pro podání dovolání. Takto podané dovolání je proto nepřípustné. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl.

III.Přípustnost dovolání

5.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání.

6

. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. zákonodárce vymezil, co rozumí rozhodnutím ve věci samé. Jsou jimi:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).

7.

Jelikož jde o

taxativní

výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze a předtím usnesením Městského soudu v Praze však byl zamítnut návrh obviněného S. Z. na povolení obnovy řízení. Jde tedy o rozhodnutí, jež není uvedeno v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. v

taxativním

výčtu rozhodnutí, proti nimž je dovolání přípustné. Napadené usnesení tudíž není rozhodnutím ve věci samé, takže proti němu není přípustné dovolání.

8.

Nejvyšší soud, ve shodě se svou dosavadní již ustálenou judikaturou, jakož i s judikaturou Ústavního soudu, konstatuje, že

řešená problematika není problematikou novou, neboť se k ní Nejvyšší soud jednoznačně vyslovil již v usnesení ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. (publikovaném pod č. rozh. tr.), když judikoval, že

„…usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř. nebo podle § 284 tr. ř., nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., proto proti němu není přípustné dovolání, a to ani kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu týkal, bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu“.

9.

Ve shodě s prezentovaným judikaturním rozhodnutím Nejvyšší soud dospěl k témuž právnímu závěru i v této posuzované věci (k tomu srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. , ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. , ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. , ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. , ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. ), přičemž danou problematikou se zabýval i Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 8. 7. 2003, sp. zn. .

10.

Za tohoto stavu Nejvyšší soud shledal, že v dané věci nebyly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného S. Z. podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž se mohl věcně zabývat argumentací dovolatele. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. 7. 2025

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu