Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 278/22

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č. j. -2568 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. května 2021 č. j. -2315, , , za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého T. K., 2. nezletilé A. K. a 3. J. J., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

1. Nezletilému T. K. a nezletilé A. K. se opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. jmenuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.2. Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2021 č. j. -2568 se zamítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel (dále též "otec") se ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená podle , a 6, a d a podle a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") napadeným rozsudkem 1. vedlejšího účastníka a 2. vedlejší účastnici (dále též "nezletilí") počínaje dnem 1. 9. 2016 svěřil do péče matky (výrok I), uložil otci povinnost přispívat na výživu nezletilého T. v období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2019 částkou 3 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2019 částkou 4 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé A. v období od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2020 částkou 2 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2020 částkou 3 000 Kč měsíčně, splatnými vždy ke každému 15. dni v měsíci, za který je výživné hrazeno, k rukám 3. vedlejší účastnice (dále též "matka") [výrok II], dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2016 do 31. 5. 2021 ve výši 142 320 Kč pro nezletilého T. a ve výši 72 320 Kč pro nezletilou A. uložil otci splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku po 2 000 Kč měsíčně pro každého z nezletilých do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek (výrok III), rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým T. v době letních prázdnin v každém kalendářním roce od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 20 hodin a od 8. 8. od 20 hodin do 23. 8. do 7 hodin, v době vánočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 20 hodin a v každém sudém kalendářním roce od 27. 12. od 20 hodin do 5. 1. následujícího roku do 7 hodin. V době velikonočních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od čtvrtka od 7 hodin do úterý do 7 hodin, v době jarních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od soboty předcházející prázdninám od 20 hodin do následující soboty 7 hodin (výrok IV). Dále rozhodl, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou A. v rámci běžného styku jednou měsíčně o víkendu následujícím po každém druhém pátku kalendářního měsíce, a to v době od pátku od 18 hodin do neděle do 16 hodin. V době letních prázdnin v každém kalendářním roce od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 20 hodin a od 8. 8. od 20 hodin do 23. 8. do 7 hodin, v době vánočních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 20 hodin a v každém sudém kalendářním roce od 27. 12. od 20 hodin do 5. 1. následujícího roku do 7 hodin. V době velikonočních prázdnin v každém sudém kalendářním roce od čtvrtka od 7 hodin do úterý do 7 hodin, v době jarních prázdnin v každém lichém kalendářním roce od soboty předcházející prázdninám od 20 hodin do následující soboty 7 hodin (výrok V). Dále shledal, že v době speciální úpravy o prázdninách a svátcích neplatí běžná úprava styku (výrok VI), stanovil, že nezletilé si budou rodiče v rámci běžného i speciálního styku předávat tak, že otec si bude nezletilé děti přebírat v bydlišti matky v K., matka si nezletilé děti převezme po skončení styku v bydlišti otce v P. (výrok VII), rozhodl, že tento rozsudek je předběžně vykonatelný (výrok VIII) a konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IX).

3. K odvolání obou rodičů Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek obvodního soudu ve výroku I o svěření nezletilých do péče matky pouze s tou změnou, že se vypouští slova "počínaje dnem 1. 9. 2016" (výrok I), ve výroku II o výživném jej změnil tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilého T. od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2019 částkou 2 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2019 částkou 3 000 Kč měsíčně, na výživu nezletilé A. je povinen přispívat od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2020 částkou 1 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2020 částkou 2 500 Kč měsíčně; výživné na obě děti je povinen zasílat k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci předem (výrok II), ve výroku III o dlužném výživném se rozsudek obvodního soudu změnil tak, že dluh na výživném za dobu od 1. 9. 2016 do 31. 10. 2021 ve výši 90 169,50 Kč pro nezletilého T. a ve výši 47 169,50 Kč pro nezletilou A. je otec povinen splácet spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po doručení rozsudku do zaplacení v měsíčních splátkách po 2 500 Kč pro nezletilého T. a 1 300 Kč pro nezletilou A. pod ztrátou výhody splátek (výrok III), ve výrocích IV, V, VI a VII o úpravě styku změnil rozsudek obvodního soudu tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým T. jednou měsíčně o víkendu o každém druhém pátku kalendářního měsíce od 18 hodin do 20 hodin, s nezletilou A. jednou měsíčně o víkendu od každého druhého pátku kalendářního měsíce od 18 hodin do neděle do 18 hodin, s nezletilým T. a A. každý sudý rok o podzimních prázdninách od 17.30 hodin dne prázdninám předcházejícím do 18 hodin posledního dne těchto prázdnin, o vánočních prázdninách v lichém kalendářním roce od 23. 12. od 7 hodin do 29. 12. do 19 hodin, o vánočních prázdninách v sudém kalendářním roce od 27. 12. od 17.30 hodin do 6. 1. do 19 hodin, každý lichý rok o jarních prázdninách od soboty od 17.30 hodin do neděle následující za týden do 7 hodin, každý sudý rok o velikonočních prázdninách od středy od 17.30 hodin do úterý do 7 hodin, o letních prázdninách od 8. 7. od 7 hodin do 24. 7. do 19 hodin, od 8. 8. od 17.30 hodin do 23. 8. do 7 hodin, přičemž v době svátků a prázdnin neplatí úprava styku v běžném roce. Místem předání a převzetí dětí při styku v běžném roce je místo bydliště matky. Při styku v době svátků a prázdnin otec děti převezme v místě bydliště matky, po skončení styku matka děti převezme v místě bydliště otce (výrok IV). Konečně žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok V).

4. V řízení o ústavní stížnosti mají nezletilí postavení vedlejších účastníků řízení a jeho zákonní zástupci, otec (jako stěžovatel) a matka (jako 3. vedlejší účastník), jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo v posuzované věci dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno jmenovat nezletilým kolizního opatrovníka.

5. Podle a , , nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat.

6. Opatrovníkem s ohledem na povahu sporu se zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí, což je v posuzované věci Úřad městské části Praha 4. Nicméně vzhledem k přeshraniční povaze sporu, kdy se otec nachází v České republice a matka s nezletilými ve Slovenské republice, a k možné nutnosti přeshraniční spolupráce při zastupování nezletilých v řízení před Ústavním soudem, kdy Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je personálně vybaven k tomu, aby mohl řádně hájit nejlepší zájem nezletilých v řízení před Ústavním soudem, a napadená rozhodnutí byla vydána v oblasti spadající do jeho působnosti, rozhodl Ústavní soud usnesením tak, jak je ve výroku I uvedeno.

7. Spolu s ústavní stížností navrhl stěžovatel, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku městského soudu podle , jelikož má za to, že výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma na právech nezletilých, která spočívá především v omezení stěžovatele jako otce v absolvování jeho styku s nezletilými dětmi, kdy je tento omezen a spojen se značnou náročností dlouhých cest za nezletilými dětmi a zpět do místa bydliště stěžovatele, kdy městský soud nijak nezohlednil skutečnost, že to byla právě matka, která je bez souhlasu otce odvezla z České republiky. Rozhodnutí městského soudu rovněž zcela "neprakticky" upravuje styk stěžovatele s nezletilými dětmi a zasahuje tak rovněž do nejlepších zájmů nezletilých dětí. Stěžovatel na tomto místě podotýká, že městský soud dokonce styk s jeho nezletilým synem stanovil v rámci běžného styku na pouhé dvě hodiny, což je bezpochyby omezující a neplní stanovený styk tak svůj účel. Dále je újma na straně stěžovatele způsobena stanovením místa předávání v rámci běžného styku, když bylo místo předávání stanoveno pouze v místě bydliště matky, což se jeví jako nepřiměřené vůči stěžovateli, který je tak sám povinen podnikat dlouhé a náročné cesty.

8. Ústavní soud nepřiznal ústavní stížnosti odkladný účinek podle , neboť je zjevné, že výkonem napadeného rozhodnutí městského soudu nehrozí bezprostřední závažná újma nezletilým ani stěžovateli.

9. Napadené rozhodnutí městského soudu zajišťuje základní styk stěžovatele s nezletilými (jehož rozsah bude mj. i předmětem přezkumu před Ústavním soudem), nicméně výkonem napadeného rozsudku městského soudu nehrozí zpřetrhání vazeb mezi stěžovatelem a nezletilými ani jiná závažná újma hrozící jemu nebo nezletilým. Hlavním důvodem stěžovatelova návrhu je zjevně jeho (do jisté míry pochopitelný) diskomfort při pravidelných cestách P. - K., nicméně ten nemůže vést k použití jako mimořádného institutu, jehož aplikaci je nutno vykládat restriktivně (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2004

sp. zn.

- všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Nadto nutno zdůraznit, že odložením vykonatelnosti napadeného rozsudku městského soudu by došlo toliko k obnovení právních účinků rozsudku obvodního soudu, který byl předběžně vykonatelný (srov. výrok VIII rozsudku obvodního soudu), když ten je pro stěžovatele v některých aspektech ještě nepříznivější (nebyl stanoven žádný běžný styk s nezletilým T., bylo stanoveno větší výživné apod.). Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.

10. Ústavní soud tímto rozhodnutím nikterak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti. Účelem institutu odložení vykonatelnosti je v případech takovýchto sporů zabránit vzniku stavu, kdy by v důsledku výkonu pravomocného soudního rozhodnutí byla prokazatelně a nevratně ovlivněna práva nezletilých, k čemuž v posuzované věci nedošlo, a to ve fázi před přezkumem napadených rozhodnutí Ústavním soudem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2022

Josef Fiala v. r.

předseda senátu