Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 175/2025

25 Nd 175/2025-103

USNESENÍ

Odůvodnění:

Podáním ze dne 12. 3. 2025 doručeným Nejvyššímu soudu elektronicky uplatnil navrhovatel námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Romana Fialy rozhodujících ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Uvedenou námitku navrhovatel odůvodnil konstatováním, že JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., obsahem rozhodnutí sp. zn. vyvolává ve veřejnosti dojem, že ztěžoval postup řízení nebo hrubě rušil pořádek při jednání, což neodpovídá skutečnosti a neprokázalo se. Doplnil, že mu tento soudce po dlouhou dobu nezákonně bránil nahlédnout do spisu sp. zn. vedeného u Okresního soudu Mladá Boleslav. Dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. -16. Soudci Nejvyššího správního soudu podle navrhovatele neumí správně přečíst údaje ze spolkového rejstříku a soudci JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., a JUDr. Roman Fiala jejich nepravdivý výrok opsali do usnesení sp. zn. . K prokázání jejich podjatosti navrhovatel navrhuje důkaz vyjádřením dotčených soudců, co je důvodem jejich soustavné snahy mu škodit, zda pochází z osobního vztahu s ním či osobou jemu blízkou, z nepřátelského postoje vůči jeho osobě nebo činnosti, ze závisti apod., popř. proč se snaží škodit i dalším lidem, nebo možná dokonce všem.

Soudci JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., a JUDr. Roman Fiala ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, a pro které by tak měli být vyloučeni z rozhodování věci.

Podle , , v aktuálním znění, dále jen „ “, o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc předložena k rozhodnutí o návrhu na vyloučení soudců soudnímu oddělení 25.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ).

Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní – dále jen „Sb. rozh. obč.“, ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. , uveřejněné pod č. 20/2015 Sb. rozh. obč., či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. , (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. )]. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu je dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, osobami účastníků nebo jejich zástupců, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců. Z jejich vyjádření totiž vyplývá, že nemají k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod vyloučení. Takové okolnosti nevyplývají ani z obsahu spisu a ostatně je neuvádí ani navrhovatel v podání, jímž námitku podjatosti vznesl. Nelze totiž přehlédnout, že důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, nemůže spočívat v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz ), přičemž právě od postupu a rozhodování shora jmenovaných soudců v řízeních vedených u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. a u Nejvyššího soudu pod sp. zn. navrhovatel odvozuje jejich tvrzenou snahu mu škodit nebo jejich údajně nepřátelský postoj k němu nebo k jeho činnosti.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu , rozhodl Nejvyšší soud podle tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., a JUDr. Roman Fiala nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u něj pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 5. 2025

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu