Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1033/2025

33 Cdo 1033/2025-630

USNESENÍ

Š. E.

D. M.

, zastoupenému Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, o zaplacení 2 600 000 Kč, 12 400 USD a smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, č. j. -608, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 10. 2008, č. j. -79, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 600 000 Kč a 12 400 USD s blíže specifikovanou smluvní pokutou a rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 2. 10. 2014, č. j. -279, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé tak, že zamítl žalobu o zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,08 % denně z částky 400 000 Kč od 1. 9. 2004 do 2. 10. 2014, dále z částky 2 600 000 Kč od 3. 10. 2014 do zaplacení a z částky 12 400 USD od 3. 10. 2014 do zaplacení; jinak jej ve zbývající části výroku o věci samé potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání žalovaného proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. , odmítl.

Ústavní soud nálezem ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu zrušil.

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. , zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2014, č. j. -279, v rozsahu, v němž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 10. 2008, č. j. -79, a ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o nákladech státu, a věc vrátil v tomto rozsahu Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Městský soud v Prazerozsudkem ze dne 14. 11. 2024, č. j. -608, potvrdil rozsudek soud prvního stupně v rozsahu, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 2 600 000 Kč, částku 12 400 USD a smluvní pokutu ve výši 0,08 % denně z částky 2 200 000 Kč od 1. 9. 2004 do 2. 10. 2014 a z částky 12 400 USD od 1. 9. 2004 do 2. 10. 2014, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud provedl důkaz znaleckým posudkem znalce PhDr. Milana Nouzovského ze dne 20. 12. 2007, zopakoval důkaz smlouvou o půjčce ze dne 2. 8. 2002 s dodatkem ze dne 31. 8. 2003, smlouvou ze dne 20. 9. 2002 a vyslechl znalce PhDr. Milana Nouzovského. Dokazování doplnil výslechem svědka J. M., který mimo jiné uvedl, že o půjčkách mezi účastníky nic neví a nevzpomíná si, že by probíhala nějaká vyjednávání ohledně jejich splacení. Z posudku Kriminalistického u, znaleckého u z oboru kriminalistika – technické zkoumání dokladů a písemností, ze dne 25. 7. 2024, č. j. KU-2554-3/ČJ-2024-2306TT, odvolací soud zjistil, že zkoumáním y obsahující dohodu o uznání dluhu ze dne 12. 11. 2004 nebyly zjištěny žádné znaky prokazující, že by byl tištěný text doplněn později na čistý list papíru s podpisem žalovaného. Tiskový obraz dohody je jednolitý bez znaků dodatečné manipulace a psací tahy podpisu pod jménem žalovaného jsou vyhotoveny přes tiskové mikročástice rozptýlené ve volné ploše listu. Uzavřel, že s podpisem žalovaného na dohodě o uznání dluhu ze dne 12. 11. 2004 nebylo nijak manipulováno, resp. že tento byl k dohodě připojen až poté, co byl na ě vytištěn text dohody. Odvolací soud tak shodně se soudem prvního stupně vzal bez jakýchkoliv pochyb za zjištěný skutkový stav, podle něhož si žalovaný od žalobkyně postupně půjčil na základě výše uvedených smluv 4 000 000 Kč, 14 400 USD a 400 000 Kč s tím, že z první půjčky vrátil 1 800 000 Kč a z druhé 2 000 USD, přičemž na třetí nic nevrátil. Žalovaný tak nadále žalobkyni dluží na nevrácených půjčkách celkem 2 600 000 Kč a 12 400 USD. Ve vztahu k první a druhé půjčce byl závazek vrátit půjčku zajištěn smluvní pokutou ve výši 0,08 % z dlužné částky denně. Ve vztahu k třetí půjčce závazek ji vrátit smluvní pokutou zajištěn nebyl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle , neboť podle jeho přesvědčení napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která doposud nebyla dovolacím soudem řešena. Za takovou považuje otázku, zda „je soud povinen v případě, pokud jsou splněny podmínky podle a přerušení řízení se nepříčí účelu řízení, řízení přerušit nebo může přesto, že tyto podmínky byly splněny, ve věci jednat a provádět důkazy.“ Odvolacímu soudu vytýká, že i přes návrhy účastníků, kteří se k nařízenému jednání nedostavili, ve věci jednal a prováděl dokazování (zejména vyslechl formou videokonference svědka J. M.) a řízení přerušil teprve usnesením ze dne 12. 1. 2023, č. j. -553.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části).

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, musí jít o takovou otázku, na které byl výrok napadeného rozhodnutí z hlediska právního posouzení věci skutečně založen. Na řešení dovolatelem předestřené otázky však rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Platí, že otázka hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí, není způsobilá založit přípustnost dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. ).

Bez ohledu na to, že na řešení dovolatelem předkládané otázky procesního práva není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, jen jako obiter dictum Nejvyšší soud poukazuje na to, že oba účastníci řízení podali návrh na přerušení řízení dne 12. 1. 2023 (v čase 8:38 a 8:40), současně se z jednání omluvili; jednání bylo nařízeno na 12. 1. 2023 v 9:00 a při jednání měl být pomocí videokonference vyslechnut svědek. Nelze tedy odvolacímu soudu vyčítat, že jednání proběhlo a až poté bylo řízení usnesením ze dne 12. 1. 2023, č. j. -553, přerušeno. Následně dne 21. 12. 2023 (č. l. 555) podala žalobkyně soudu návrh na pokračování v přerušeném řízení, neboť mezi účastníky nedošlo k mimosoudnímu vyřešení sporu.

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2025

JUDr. Václav Duda předseda senátu